Blog

Stalo se vám někdy, že jste otevřeli balení soli, ochutnali ji a byli překvapeni její skvělou chutí? V případě soli zakoupené v klasických obchodech se takového zážitku jen těžko dočkáte, přesto existují na trhu takové soli, které vám jej dopřejí. Tou je i sůl dovážená z oblasti Kampot v dálné Kambodži. Tuto sůl pro nás naproti pepřovým plantážím sbírají původní kambodžské rodiny a letos jsme za ni jako jediní v ČR získali certifikát skvělé chuti GREAT TASTE. Mohlo by se zdát, že sůl má jen jednu chuť a to slanou Ve skutečnosti však existuje celá řada druhů solí, které se od sebe liší tvarem, barvou a také chuťovým profilem. V případě soli dovážené z Kambodže se bavíme o mořské soli získávanou odpařováním mořské vody v salinách, ze kterých je následně sůl sbírána ručně. Tato sůl je díky jedinečnému klimatu v Kampotu zároveň nejvhodnějším doplňkem ke Kampotskému pepři a krásně podporuje jeho chuť. Jaký je rozdíl mezi solemi? Odpařování je jeden z nejčistších procesů, jak sůl získávat, díky čemuž si uchovává jedinečnou svěží chuť s květinovým akcentem. Navíc má vyvážený obsah minerálů a také nutriční hodnoty bohatší než klasická sůl, kterou můžete koupit v obchodech. Ty nejčastěji nabízejí kamennou sůl těženou z půdy, pomocí těžké strojní techniky. Sůl je následně chemicky čištěna a dále upravována tak, aby v ní nebyly žádné nečistoty, což se výrazným způsobem podepisuje na její chuti. Ta je agresivně slaná, bez vyvážených nutričních hodnot a skladby minerálů. Mořská sůl přitom může být využívána stejně jako klasická sůl, byť jí nejvíce sluší dochucovat jídlo až při finálním servírování. V naší nabídce naleznete sůl z Kampotu v podobě pravého solného květu, tedy malých solných krystalků, které se hodí pro dochucení jídel i foodstyling. Dále můžete zvolit výběr těch největších solných vloček salt flakes, které tvoří úhledné pyramidy a podtrhnou vzhled každého servírovaného jídla. A kdo rád drtí, může sáhnout po hrubozrnné mořské soli, která je ideální do našich precizních mlýnků a jako jediná je vhodná na použití i během vaření. Případně pokud toužíte po každém zmíněném typu, nabízíme také multipack. :-)

Možná jste také někdy svírali zrno Kampotského pepře mezi svým palcem a ukazováčkem a přemýšleli nad tím, jak je možné, že v sobě ukrývá tak obrovské množství chutí oproti klasickému pepři zakoupenému v obchodě. Odpověď na tuto otázku spočívá v obsahu piperinu a dalších látek obsažených v pepřové kuličce. Nejen piperin ovlivňuje chuť pepře Způsob pěstování pepře v Kampotu, geografické podmínky a proces zpracování totiž nahrává koncentraci jednotlivých látek v pepřovém zrnu, které mu dodávají tu pravou chuť. Prázdná štiplavost pepře zakoupeného v obchodě je zde nahrazena hřejivou a plnou chutí doprovázenou celou řadou dalších tónů citrusů, jehličnanů, exotického ovoce a dalších. Za těmito nuancemi vůní a chutí stojí nejen samotný piperin, který je dokonce pálivější než známý kapsaicin obsažený v chilli papričkách, ale také další látky. Mezi ně patří germacen, limonen, pinen a alfa-phellandren. Například germacen přináší pepři silnou kořeněnou, teplou a nasládlou vůni. Naproti tomu limonen přináší svěžest a ony citrusové tóny. Po tomto chemickém rozboru asi není těžké dovtípit se, co pepři propůjčuje pinen, který je obsažený také v jehličnanech. Tanec vůní a chutí Chuť pepře je zkrátka divokým tancem nejrůznějších flavonoidů, alkaloidů a terpenů, které dělají z malé pepřové kuličky tikající bombu napěchovanou vůněmi a chutěmi, které jen čekají, aby mohly explodovat ve vašich ústech a rozvinout se ve vašem nose.  S jednotlivými chuťovými tóny si navíc můžete nápaditě hrát kombinováním pepře s různými druhy bylinek. Například rozmarýn je schopen zvýraznit v pepři tóny borovice. Naopak koriandr znásobí onu citrusovou podstatu pepře a některé bobulovité plody dovedou zvýraznit dřevité tóny. Zkuste zkrátka s Kampotským pepřem trochu experimentovat a uvidíte, že se vám odvděčí celou řadou unikátních chuťových překvapení. :-)

Koření je nedílnou součástí každé kuchyně. Ovšem zatímco u jogurtů, citrónů či čokolády řešíme, odkud vlastně pocházejí, u koření je to většině kuchařů tak trochu jedno. Bohužel právě v případě pěstitelů koření dochází k častému vykořisťování a také ničení přírody. Ostatně na změně této problematiky v případě kampotských farmářů je postavená celá myšlenka .pepper..field. Proč mají ty nejmenší a zároveň nejlepší farmy takovou smůlu? Naštěstí na světě funguje celá řada organizací i menších firem, které staví na podobných hodnotách jako my v .pepper..fieldu a snaží se pomáhat producentům z celého světa. Tato pomoc spočívá v dohledu na lepší pracovní podmínky, spravedlivé odměny a také šetrný přístup během produkce. Zatímco pěstitelů je mnoho, společností, které od nich jejich produkty vykupují je podstatně méně. Díky tomu si tyto společnosti mohou diktovat podmínky, za kterých vypěstovaný produkt vykupují. Tyto podmínky jsou často pro farmáře nevýhodné, vykořisťují je a jsou nuceni kvůli nim používat pesticidy a další chemické přípravy, aby byl výnos co nejvyšší. Navíc je řada těchto farmářů z odlehlých oblastí, což jim znemožňuje vstup na trh bez obchodníků, kterých do oblastí nepřijíždí příliš mnoho. Zkrátka a dobře mají nejtěžší možnou pozici v obchodování. Tyto ceny se díky nestabilnímu počasí a také politické situaci v zemích, ve kterých farmáři žijí, neustále proměňují. Navíc v nuzných poměrech tito farmáři žijí celý život a proto nemají silnou vůli z nich uniknout. Platí se v Kampotu férové ceny za kilo? Proto různé organizace často určují minimální výkupní ceny potřebné pro pokrytí nákladů na produkci a také zajišťující důstojný život farmářů. Takovou asociací je v případě Kampotského pepře KPPA – Kampot Pepper Promotion Association – ta každoročně stanovuje oficiální férovou cenu za kilo jednotlivých pepřů, kterou doporučuje následovat. Bohužel je to stále jen doporučení, které firmy mohou, ale také nemusí následovat. Hádáte správně – v oblasti Kampot tuto oficiální cenu nedodržoval nikdo z tamních producentů – menší, ale ani velké farmy, jako je La Plantation, tuto cenu na kilo farmářům neplatili. Proč? A proč ano, když jejich motivací byl pouze obchod? Je samozřejmě nesmírně finančně náročné platit farmářům až desetinásobek toho, co ostatní. Ale pokud máte tu správnou motivaci jako my, v .pepper..field, tak nejenom, že to zvládnete, ale třeba časem donutíte i velké farmy, aby se zamyslely nad tím, proč doposud férovou cenu za kilo neplatily? Když tyto finance zvládne utáhnout menší firma, jako je ta naše, jakou výmluvu by si musely najít velké farmy a producenti? To jsou zkrátka věci, nad kterými stále kroutíme hlavou. Zároveň je to ale naprosto zdravý, férový a odpovědný základ, který jsme se zavázali vždy dodržovat!

Solný květ z Kampotu je malý bílý poklad, který rozkvétá díky slunečním paprskům a větru na povrchu salin, ze kterých je sbírán ruční metodou. Díky tomu dosahuje jiné chuti i struktury než například mořská sůl. A také přináší do pokrmů zcela jedinečnou chuťovou složku. Místo v kuchyni si najde, ovšem specifické V soli je obsaženo až 10 % vlhkosti, díky čemuž přichází o svou krystalickou strukturu pomaleji než běžné soli. Dokáže si tak delší dobu udržet svou křupavou strukturu a to znamená jediné. Solný květ je sůl ideální především pro dochucování pokrmů a není proto vhodné ji používat přímo při vaření. Skvělou volbou je v případě dochucování mořských ryb, ale také zeleniny a rozhodně ji ocení i milovníci masa. Není nad steak, po jehož vložení do úst ucítíte chuť hrubě namletého Kampotského pepře v kombinaci s ostrou strukturou soli. Solný květ je zkrátka skvělým pomocníkem v kuchyni i při grilování. Zelenině a masu s vypálenou mřížkou dodá potřebnou tečku, podtrhující charakteristickou chuť jednotlivých surovin. Solný květ není jen jméno, ale také charakteristika chuti Solný květ je ovšem oblíbený také u cukrářů. Solný květ má totiž lehce nasládlý závěr a proto je skvělým doplňkem i ke sladkým dezertům. Kdo by neznal karamelové košíčky, na jejichž povrchu se třpytí krystalky soli. Ty se pokládají například i na makronky a stávají se součástí čokolád. Trochu překvapivě však můžeme solný květ objevit i ve výbavě barmanů. Solný květ se využívá jako ozdoba sklenic některých koktejlů. Například margaritě dokáže dodat zcela nový chuťový prvek, díky kterému bude mít tento drink ten správný říz. Solný květ není obyčejnou solí. Jedná se o surovinu, která doslova vybízí ke hře, na jejímž konci je dokonale vypadající a ještě lépe chutnající pokrm, za který vás budou všichni obdivovat. Vyčleňte si proto pro tuto sůl ve svém kuchařském umění místo a uvidíte, že vás odmění jedinečnou chutí, která vás přenese do mořských vln pod spalujícím sluncem Kampotu! P.S.: Věděli jste, že pravý solný květ používáme také do našich čerstvých pepřů? Pocítíte jej na jazyku u lyofilizovaného Kampotského pepře, fermentovaného, ale i čerstvého zeleného v solném nálevu.

Naprostý světový unikát – to je mrazem sušený čerstvý Kampotský pepř se solným květem. Speciální proces lyofilizace zaručí, že si takto upravená potravina zanechá maximální čerstvost, kvalitu a velmi intenzivní chuťové akcenty. U Kampotského pepře ochuceného solným květem znamená tento proces opravdovou chuťovou explozi – toho si letos všimla i přísná porota Guild of Fine Food, která zasedá v Londýně na prestižních Great Taste Awards a ocenila ho třemi hvězdami. Kampotský lyofilizovaný pepř se tak zařadil mezi 1,5 % takto oceněných potravin. Potravina, kterou nemá nikdo na světě Již 27 let oceňuje porota ty nejlepší potraviny na světě. Ty každým rokem získávají svého „filmového Oscara“. Více než 500 porotců hodnotí během dvou měsíců všechny produkty, které se do soutěže přihlásily. Každý z nich je pečlivě ochutnáván naslepo špičkovými šéfkuchaři, nákupčími, prodejci, restauratéry, či potravinářskými kritiky. Mezi celosvětovou konkurencí se pro tři hvězdy našlo historicky místo pouze pro dvě české potraviny. Nyní má mezi nimi místo jako další zlatý vítěz i lyofilizovaný zelený Kampotský pepř, který do Česka dovážíme jako 100 % organický fair trade produkt. Porotci v soutěži Great Taste Awards hledají skutečně skvělou chuť bez ohledu na značku nebo obal. U lyofilizovaného pepře mohou najít nejenom to. „Na začátku byla touha přivézt do Evropy opravdu čerstvý pepř. Jeho delikátní chuť, když se ještě začerstva zelený utrhne z pepřové liány,“ popisuje Lukáš Hejtmánek, jeden z našich zakladatelů, který se na vývoji lyofilizovaného pepře od začátku výrazně podílel. Lyofilizace aneb sušení mrazem Lyofilizace je proces, při němž dochází k hlubokému sušení pepřových zrn pomocí mrazu a díky němuž si pepř uchová svou maximální autentickou chuť, která je nesrovnatelná s jakýmikoli jinými druhy pepře na světě. „Když pepř takto upravíte, stačí jej doma namočit do oleje či jakékoli tekutiny a kulička opět nasaje vláhu a vrátí se do stejné podoby, v jaké byla těsně před utržením,“ vysvětluje Lukáš. Všechny zajímavosti o procesu lyofilizace a doporučení, jak s naším pepřem pracovat v kuchyni najdete v našem článku, kde se zrodila myšlenka lyofilizovaného Kampotskeho pepře. Tři hvězdičky znamenají v žargonu ocenění Great Taste jedno prosté slovíčko: vynikající. Je to ocenění pro mimořádně chutnou potravinu, kterou každoročně získá méně než 2 % přihlášených výrobků z celého světa. Samotné ocenění vás nabádá k tomu, abyste neodcházeli z obchodu bez nákupu takové potraviny. U nás si navíc můžete být jisti, že nakupujete maximálně udržitelně a podporujete dobrou věc.  Gastronomický unikát se srdcem na pravém místě Když jsme v roce 2018 začínali s naším projektem .pepper..field, připojila se k nám i Česká rozvojová agentura. V rámci rozvojového programu v Kambodži, který má za cíl zlepšit ekonomickou situaci malých farmářů, nám pomohla vyvinout také lyofilizovaný pepř díky nákupu českých lyofilizátorů LYOTRADE, na kterých se suší. Zákazníkovi tak domů dorazí opravdová autentická Kambodža a on si na oplátku může být jist, že pomáhá konkrétním lidem žít kvalitní život i v jiných částech světa. S lyofilizovaným pepřem vaří rádi také šéfkuchaři Náš lyofilizovaný pepř si oblíbily vyhlášené české restaurace. Například Casa de Carli v Praze nyní vaří své menu, do kterého jej zakomponovala! V menu jej nyní najdeme i v Londýně, kdy se s ním v rámci Tříhvězdičkové večeře vařilo ve vyhlášeném podniku Copper & Ink finalisty Master Chefa a jednoho z porotců soutěže Tonyho Rodda. Jak již název večeře napovídá, jednalo se o pokrmy sestavené z hvězdně oceněných potravin tohoto roku. Nemůžeme se dočkat, až se s některými recepty pochlubíme. Je to nepopsatelný pocit řadit se mezi špičkové světové potraviny jako jsou ty nejlepší sýry, panenské olivové oleje nebo například takové delikatesy jako jsou ústřice. Je to pro nás čest a jsme si jisti, že čerstvý lyofilizovaný Kampotský pepř mezi ně rozhodně patří. 

Leden až květen znamená pro farmáře nejnáročnější část roku. Přichází totiž čas sklizně a ostražité pozorování stonků, na kterých se pohupují trsy pepřových bobulí. V momentě, kdy tyto stonky začnou žloutnout, dává pepřová liána jasně najevo, že přišel ten správný čas na sběr. Sklizeň v tomto období probíhá stále dokola A je na farmářích, zda sklízí celé trsy ještě zeleného nezralého pepře, nebo selektují jednotlivé bobule už dozrálého. Zároveň také mohou čekat na plnou zralost bobulí a trhat je až v momentě, kdy jsou plně červené, nebo sklízet z liány veškerý pepř a až následně tyto červené bobule selektovat od zelených. Toto rozhodnutí ovlivňuje chuťový charakter bobulí a výslednou barvu, díky čemuž je v nabídce pepř černý, červený a bílý. Bílá zrna však na liánách neuvidíte. Ta jsou získávána namáčením červeného pepře do vroucí vody (přibližně na 5 minut) a poté do studené vody (maximálně na 48 hodin). Následně se odstraní slupka obnaží se krémově bílé jádro. Zpracování červeného a bílého pepře je tak nejnáročnější, nejdelší a proto jsou tyto dvě barvy naprostou pýchou Kambodže – málokterá země na světě dokáže totiž takto trpělivě kuličku po kuličce sbírat a dále zpracovat! Důležitá je i čistota Následná práce se získanými zrny se řídí celou řadou zásad, které jdou naproti především hygienickým pravidlům. Čisté musí být jako kontejnery používané k uchovávaní pepře, tak i ruce farmářů. Samotná zrna lze sušit pouze na třech typech materiálů, kterými jsou nylon, klasické přírodní rohože a plátno. Během sušení nemají k zrnům přístup žádná domácí zvířata. V momentě, kdy jsou zrna na slunci dostatečně vysušená, dochází k ručnímu třídění. Tou slouží k odstranění všech nečistoty, které byly z lián sesbírány spolu s pepřovými zrny a také k selekci samotných zrn. Po své selekci jsou zrna skladována na dobře větraném místě, bez přístupu slunečních paprsků a tak, aby se k nim nemohli dostat žádní škůdci.  Následně se mohou pepřová zrna těšit na své zabalení, o tom však zase někdy příště. 

K jakému rajčeti si dokážete vypěstovat větší vztah, k tomu, které najdete v regálu obchodního domu, nebo k tomu, které si sami vypěstujete na své zahrádce a víte o jeho vzniku první poslední? Odpověď asi všichni tušíme. Náš pepř si sice z důvodu nepříznivých geologických podmínek doma na záhonku vypěstovat nemůžete, můžete se ale dozvědět první a poslední o tradici pěstování Kampotského pepře v dálné Kambodži. Díky tomu budete krabaté kuličky, které přinášíme až na vás stůl, milovat stejně jako ono červené rajčátko.  Každá pepřová rostlinka dostane náležitou péči Příběh zrna začíná na pahorku či úpatí horských masivů, které pepřovým liánám nabízejí tu správnou písčitou či kamenitou půdu. Tu musejí farmáři správně odvodnit, případně liány vysázet do svahu, aby se voda nedržela u kořenů. K odvodňování slouží také systém drenáží, které plantáže obklopují a které dosahují hloubky minimálně 80 centimetrů. V Kampotu jsou pěstovány dva typy pepře, tzv. Kamchay a Lampong. Místní je však jednoduše nazývají jako rostliny s malými listy a s velkými listy. Proč dávat věcem složité názvy, když to jde jednoduše. Nově vysazené rostliny musí pocházet z oblasti se zeměpisným označením Kampot. Čistě, bez chemie, v souladu s přírodou Výsadba pepřových lián probíhá na pečlivě vybraných místech místě a každou rostlinku od sebe musí dělit nejméně 1,8 metru. Rostliny musí být nejméně tři roky schované pod přístřeškem, aby byly chráněny před ostrým kampotským sluncem. Pro podporu růstu slouží dřevěné kůly, po kterých se liána pne a také hnojiva. Zapomeňte však na jakoukoliv chemii. Veškerá hnojiva pocházejí z přírodních zdrojů. Jedná se především o hnůj domácích zvířat a také netopýří trus. Hnojení probíhá nejméně jednou ročně, nejvýše pak čtyřikrát do roka a to v období od května do července. V období sucha je zapotřebí k rostlinám dostat vodu. I proto musí být liány v blízkosti vodního zdroje vhodného k zavlažování. Zároveň je v období od června do prosince nutné půdu pravidelně kypřit, aby voda nestékala po povrchu, ale co nejlépe pronikala ke kořenům. Farmáři musí také neustále kontrolovat přítomnost škůdců.  Zapomeňte na mandelinku bramborovou, tady jsou největším nepřítelem termiti. Jejich likvidace samozřejmě opět probíhá přírodní cestou. Chemické látky jsou povoleny až v momentě, kdy příroda nepomůže. V tom případě mohou farmáři používat jen přípravky schválené Světovou zdravotnickou organizací WHO.

Jako spotřebitelé stojíme až na úplném konci dlouhého dodavatelského řetězce. Nemáme tak často příliš velkou šanci zjistit, zda kupujeme skutečnou kvalitu, zda lidé, kteří do řetězce vstupují, dostávají za svou práci adekvátní odměny či zda daný produkt nepředstavuje příliš velkou zátěž pro naši planetu. Přímý obchod zaručí i přímou cestu suroviny k vám V případě Kampotského pepře na druhém konci tohoto řetězce jemně ševelí lístky pepřových lián, o které se starají ruce místních farmářů. Od nich to mají pepřová zrna na váš stůl pořádný kus cesty, ovšem na rozdíl od pepřů jiných značek se snažíme, aby v onom řetězci byl již jen jediný článek a to my. Díky tomu jsme schopni kontrolovat kvalitu, dávat farmářům adekvátní odměnu a zároveň na váš stůl přinášet čerstvý pepř dokonalé chuti. U Kampotského pepře je alespoň díky všem povinným certifikacím jediná jistota – že je tento pepř vždy sbírán a kontrolován ručně, sušen na sluníčku a vyhovuje všem organickým standardům, což kontroluje i EU. Zda ale dále přeprodejce skutečně dodržuje politiku fair trade či direct trade bývá otázkou, která je často bohužel negativně odpovězena a to i skrze „certifikáty“, které v zemích s obrovskou korupcí často, bez dohledu vyššího orgánu, nic neznamenají. Naštěstí pro nás existuje organizace KPPA (Kampot Pepper Promotion Associacion), která hlídá produkci Kampotského pepře ve světě a pod níž, pokud to myslíte vážně a obchodujete s pravým Kampotským pepřem, patříte. Co bohužel asociace jako taková nemůže zařídit, je dodržování férových cen za Kampotský pepř všemi jejími členy – může to pouze doporučit. Proto pro nás bylo překvapením, že jsme byli první, kteří se dobrovolně zavázali tuto oficiálně stanovenou férovou cenu dodržovat. Jiný pepř než Kampotský v zemi žádnou organizaci, která by jeho produkci hlídala, nemá, a tak je celkem jasné, že s jeho obchodováním to probíhá ve stylu „jak se komu zachce." Rychlost často bohužel předčí kvalitu Další problém přichází při zpracování, které často probíhá strojově a opět zde hraje nejdůležitější roli čas a peníze. Zrna nejsou dostatečně dlouho máčena, ani sušena a hlavním cílem pracovníků farem, které mnohdy patří zahraničním obchodníkům, je zrna co nejrychleji dostat do pytlů a utržit odměnu. Díky tomu jsou zrna opět vystavena nepříznivým podmínkám, zatuchají a vznikají na nich choroboplodné zárodky. Kvalita tak opět degraduje a z oné příjemné a charakteristické pepřové chuti zbývá již jen málo. Pepř jde následně z ruky do ruky, od obchodníka k obchodníkovi, kdy si každý připočítá cenu své práce. Zrna se klidně i celý rok plouží na lodích a už si ani nevzpomínají, jaké to je koupat se ve slunečních paprscích. Na stůl spotřebitele přichází vyčpělá, bez chuti a vůně. V naději na lepší chuťový zážitek si je následně spotřebitel přidá do jídla, aby zažil pouhopouhé zklamání.  Kupujte tedy pepř, který vám opravdu chutná, je sociálně odpovědný a u kterého vidíte konkrétní osoby, rodiny a tým, který se o jeho prodej stará nejen v Kambodži, ale i zde – v ČR.

V podstatě již od vysazení pepřové sazenice se váže k pěstování pepřových lián řada pravidel, které jsou farmáři pěstující pepř v provincii Kampot povinni dodržovat. Jak již víme z předchozích příspěvků na našem blogu, přísná pravidla musí být dodržována během sklizně, následného třídění a také skladování pepřových zrn. A jejich balení není v tomto ohledu výjimkou. To vše v sobě shrnuje Book Of Specifications – oficiální dokument, který definuje všechny parametry, které tento černý poklad musí splňovat před vývozem z Kambodže. Správné balení se podepisuje na uchování všech vlastností pepře Proto jsou zrna balena do obalů schválených pro styk s potravinou, které s pepřovými zrny nijak nereagují, uchovávají jeho chuť a také vůni a chrání jej před vlhkostí, škůdci a dalšími vnějšími vlivy, které by mohly kvalitu pepře snížit. Z tohoto důvodu jsme vůbec jako první pořídili do oblasti Kampot malým farmářským rodinám za přispění České rozvojové agentury 10 vakuovacích strojů, které ihned po sklizni dokážou veškerý pepř od farmářů zpracovat. Na našich strojích tak vakuujeme po 1kg baleních veškerý pepř, který od mikro farmářských rodin vykoupíme. Díky tomu je tak ihned zaručena čerstvost a kvalita, která se ve stejné podobě dostane i k nám, do ČR. U nás tato vakuovaná balení prochází ještě druhotnou kontrolou na stroji s optickou mechanikou – „to kdyby ruce farmáře zapomněly v balíčku třeba mravenečka.“ :-) K dalšímu balení pro vás domů používáme lokálních zdrojů a obalů od českých tiskáren či skláren. Aby bylo naprosto jasné, co se v obalu ukrývá a kdo je producentem obsahu, je každé balení vybaveno číslem šarže (lot number) a datem spotřeby.  Zda bude mít Kampotský pepř veškeré své vlastnosti je však i na vás, tedy samotném spotřebiteli. Černý, bílý i červený pepř je vhodný ke konzumaci nejdéle tři roky od samotné sklizně. V případě namletí lze černý pepř využívat po celý následující rok. Doporučujeme jej však zkonzumovat co nejdříve. U našeho lyofilizovaného pepře je nejlepší jej konzumovat do několika měsíců, jelikož si z části zachovává vlastnosti čerstvého pepře a je tedy více citlivý. Dobrou chuť a skladujte váš pepř s láskou!

Čerstvý zelený pepř je unikátem, na který na tuzemském trhu jen tak nenarazíte. Je totiž extrémně složité převézt zelená pepřová zrna přes půl planety tak, aby neztratila nic ze své kvality. Proto je nutné zelený pepř pro uchování jeho kvality určitým způsobem upravovat. Po jeho usušení se z něj stává klasický černý pepř, někteří obchodníci jej proto nakládají do slaného nálevu podobně jako kapary. Tento proces ovšem ubírá pepři na jeho charakteristické chuti.  Čerstvý, téměř jako z plantáže My jsme se proto vydali cestou lyofilizace zeleného pepře, tedy sušení mrazem, díky kterému jsme schopni dopravit jej na váš stůl v takové formě, aby si zachoval většinu ze své svěžesti. Doma jej stačí pouze namočit, dodat mu vláhu a pepř se vrátí do svého původního stavu. Důležité je zde připomenout, že zelený pepř do mlýnku nepatří. Vůně zeleného pepře z oblasti Kampot je jasná a pikantní s jemnými ovocnými tóny limetky, které stojí na kafrovém a mátovém podkladu s jemnými dozvuky zeleného jablka. Po plném rozvinutí přináší zelený pepř příjemnou vůni borovice a citrusových plodů s jemným náznakem svěžesti nektarinek. Chuť, která se ničemu nevyrovná Chuť zeleného pepře je plná čerstvosti a jiskrnosti. Dá se přirovnat k černému pepři, ovšem s daleko zajímavějším nádechem ořechů. Zelený pepř je jemný a lehce kořenitý s tónem kampotské zeminy plné minerálů a místního solí prosyceného klima. Zelený pepř je tak trochu jiným gurmánským zážitkem, než který přinášejí ostatní druhy Kampotského pepře. Zavede vás přímo na pepřovou plantáž a dá vám ochutnat malý kus Kampotského ráje ve své nejautentičtější podobě.

Kampotské pepřové plantáže ukrývají celou řadu vzácností, ovšem tou největší z nich jsou karmínově rudá pepřová zrna, která patří mezi ty nejluxusnější druhy pepře. Důvod je jednoduchý. Skutečně dokonalých pepřových zrn, kterým se podaří dozrát až do tmavě rudé barvy, je jen hrstka – a to doslova. Jedná se o ty nejzralejší pepřové kuličky v oblasti Kampot, které dokázaly během svého růstu přilákat největší množství slunečních paprsků. Díky tomu se mohou pyšnit nejkoncentrovanějším obsahem fruktózy ze všech pepřů a mohou tak nabídnout zcela jedinečnou chuť a vůni. Kafr, cedr a meruňka Po rozemletí se z pepřových zrn uvolňuje vůně s tóny krvavých pomerančů, brusinek, bezinky, nechybí však ani tolik charakteristická vůně kafru, cedru a meduňky, které stojí na základu pomerančové kůry s jemným nádechem listů tabáku. Po několika minutách se začne projevovat vůně srdce tmavě rudého pepře, která připomíná kynuté těsto, nové koření spolu s praženým sladem. Jedná se o velmi hutnou vůni, která následně přechází do černého čaje Assam a v závěru se opět projevují tóny cedru. Pepř s chutí umami Ačkoliv byste od temně rudé pepřové kuličky možná očekávali rozpoutání inferna v ústech, opak je pravdou. Jedná se o aromatický zážitek doprovázený sladkou chutí způsobenou právě hojným obsahem fruktózy. Sladké tóny po chvilce odezní a o slovo se hlásí chlebové tóny, na které navazuje jemná chuť sušených rajčat, sušeného masa a chutě nazývané jako umami. Temně rudý pepř je extrémně komplikovanou hříčkou kampotské přírody, kterou byste měli rozhodně vyzkoušet. Díky ní totiž zjistíte, že svět chutí pepře je světem, který může neustále překvapovat.

Bílý pepř má ve světě koření trochu pošramocenou pověst. Možná jste si také někdy zakoupili tento druh pepře, který po rozbalení rozhodně nevoněl příliš vábně a zatuchlá pachuť byla cítit i na jazyku. Nekvalitní zpracování je bohužel charakteristické pro pepř velkých prodejců, kteří vozí pepř na náš kontinent nesprávně vysušený, což se značně podepisuje na jeho kvalitě. A to je velká škoda, protože chuť a vůně bílého pepře jsou něčím naprosto jedinečným, díky čemuž nebudete na tento druh pepře už nikdy nahlížet stejně. A to zejména poté, co okusíte ten náš z Kampotu. Kafr, muškátový květ a grapefruit  V momentě, kdy bílý Kampotský pepř nasypete do mlýnku a rozemelete na menší fragmenty, pepř rozvine svou jasně éterickou vůni kafru, šalvěje a cedrového dřeva. Tyto těžší vůně jsou podpořeny muškátovým květem, který harmonizuje s tóny grapefruitové kůry a dalšími jemnými tóny citrusů. Po několika minutách se projeví jádro bílého pepře, ze kterého už silně ucítíte muškátový oříšek, květy tymiánu a meduňku, to vše podložené těžší vůní cedru, černého čaje a obilí. Štiplavý cedr  Po vložení do úst bílý pepř vyvolá v celé dutině jasně kořeněnou chuť, ve které jsou tak trochu překvapivě cítit chlebové tóny. Bílý pepř je jemný a lehce smetanový, přesto si ale zachoval některé vrcholy charakteristické štiplavosti, které jsou však v jeho podání bezchybně jemné. Největší dominantu hraje smyslné aroma cedru, které je v ústech cítit podobně jako v nose. Jak vidíte, i bílý pepř může v mnohém překvapit. Proto mu zkuste dát ještě druhou šanci a vyberte takový bílý pepř, u kterého budete mít jistotu, že bude skutečně kvalitní – ten, který je loupaný ze zralého červeného pepře, čerstvý, pečlivě selektovaný a chuťově naprosto jedinečný. Ten, o který se například my staráme se stejnou láskou a péčí, jako farmáři v Kambodži. Dáte mu ještě šanci? 

Tmavě červený a červený pepř je diamantem, v tomto případě možná spíše rubínem pepřových plantáží Kampotu. Jedná se o unikát této nádherné lokality, který byste jinde na světě hledali opravdu stěží. Náročnost a dlouhá doba zrání červených a tmavě červených kuliček pepře z něj navíc dělají vzácnost i v jeho domovině – v Kambodži. Výjimečnost je samotnou podstatou také chutí a vůní těchto druhů pepře, které se oproti všem ostatním značně vymykají. Dosahuje totiž značného množství fruktózy díky dlouhému zrání na slunci. Květy, třešně a citrusové plody Asi vás nepřekvapí, že tmavě červený i červený pepř nabízí po svém rozemletí řadu nuancí ovocných plodů a rostlin rudé barvy. Pozorní mohou zaznamenat květinové tóny růží, které následně doplňují lehké tóny šípkového plodu. Poté se rozvíjí vůně sušených třešní a výrazné jsou také nuance připomínající klasické vonné tyčinky. Po dvou až třech minutách se tento rudý tanec uklidní a na výrazu začnou nabývat o něco charakterističtější vůně pro pepř z Kampotu. Jsou cítit citrusové plody, kůrka žitného kváskového chleba a také lehké tóny sušených mandarinek, které doplňují jemné nuance sušených červených plodů. Magické koření, se kterým je záhodno experimentovat Po vložení do úst v nich červený Kampotský pepř rozvine štiplavou, ale zároveň jemnou chuť. Ta připomíná svěží chuť ovoce, které má v sobě soustředěnou delikátní intenzitu. I díky těmto ovocným tónům je červený pepř magickým kořením, které nabízí obrovský prostor pro experimentování. U tmavě červeného Kampotského pepře, který je jakýmsi výběrem z hroznů a obsahuje nejvíce dozrálé kuličky, pak čekejte tyto tóny o to silněji a intenzivněji. Nejenže se hodí k ochucení klasických slaných jídel, ale zároveň jej lze použít například do dezertů či alkoholických nápojů, zkrátka všude tam, kde chceme překvapit rafinovaností a nečekanou chutí exotiky. Však posuďte sami, kdo by si nedal zmrzlinu, jejíž vrcholek zdobí několik úlomků rudého tajemství.

Plně naložené nákladní lodě plující měsíce po moři převážejí sisalové pytle, které jsou mnohdy uskladněny ve vlhkém a nepříliš čistém prostředí. Obsahem těchto pytlů je často pepř, který je jedním z nejobchodovanějších koření světa. Pepř na lodích postupně zatuchává, plesniví a k zákazníkům se dostává ve stavu, který z něj rozhodně nedělá úplně delikátní koření. A to nemluvíme o dlouhém řetězci firem a přeprodejců, kteří si dále pepř předávají a skladují v nevhodných podmínkách. Jak se dostat k chutnému Kampotskému pepři a tomuto kolečku se vyhnout?  Ve jménu zachování kvality Chuť Kampotského pepře neurčuje jen lokalita, ze které pochází, ale také způsob, jak je dále zpracováván. Každý Kampotský pepř totiž není stejně kvalitní, což do určité míry ovlivňuje i způsob, jak je s ním po sklizni zacházeno. My v .pepper..field se snažíme pepř dostat na váš stůl co nejrychleji a v naprosto špičkové kvalitě. V tom se zásadně lišíme od velkých farem na pepř a jiných distributorů. 1. Pepř v Kambodži okamžitě vakuujeme na našich českých strojích, které jsme pořídili malým rodinám farmářů díky České rozvojové agentuře. S vakuací jim pomáhá často samotný pan prezident KPPA. 2. Pečlivě zavakuované 1kg pytlíčky pepře jsou srovnány do kartonových boxů max po 10 kusech, aby se tlakem nepoškodily. 3. Létáme letadlem. Je to nesmírně nákladné, ale na rozdíl od konkurence tady máme pepř do pár dnů od sběru, rychle, bezpečně a hlavně bez rizika kontaminace na vodě. 4. Okamžitě po příletu do ČR dáváme pepř ještě na český sortex – to je precizní stroj s laserovou optickou mechanikou, který nám zajistí, že místo čistoty 98 % dosáhneme perfektní čistoty 100 %. Neznáme nikoho na světě, kdo by byl takto precizní a využíval podobné stroje. 5. Následně pepř ihned balíme do našich českých obalů – poctivě, ručně! No a dál je to na vás – na každém obalu edukujeme o tom, abyste Kampotský pepř uchovávali v suchu, chladu, temnu a zavírali zkumavku i sáček. Tak vám totiž vydrží parádně čerstvý a lahodný až 3 roky a chutná stále tak, jako byste jej zrovna nakoupili u jedné z našich rodin v Kambodži!

Pokud zajdete do některého z obchodních řetězců a budete zde pátrat po tom nejkvalitnějším pepři, rovnou vám radíme otočit se a odejít. Standardní prodejci koření, kteří mají v regálu mimo pepře i dalších nejméně 10 druhů koření, balí pepř do pestrobarevných obalů, ze kterých se ovšem o kvalitě pepře uvnitř příliš mnoho nedozvíte. Jak tedy poznat skutečně kvalitní pepřové zrno? Několik důležitých ukazatelů Aby si pepř z oblasti Kampot vydobyl tu čest dostat se až na váš stůl, musí splňovat hned několik kritérií, na které je dohlíženo během sklizně, při selekci přímo u farmářů a následně také během selekce u nás. Navíc na zrnka existuje tzv. Book of specifications – tedy kniha, která přesně specifikuje parametry, kterými se pepř z oblasti Kampot musí pyšnit, aby každé zrnko dosáhlo nejlepší kvality a tudíž i chuti. Prvním z důležitých ukazatelů kvality je velikost zrna. Malé pepřové kuličky prozrazují, že růst neprobíhal za ideálních podmínek, což se také odráží na chuťové kvalitě. Velikost zrna sice není směrodatná pro každý druh pepře na světě, ale zrovna u toho Kampotského vám o kvalitě řekne hodně. Druhým důležitým kritériem je váha a tvrdost plodu. Ten sice může být krásně velký, ovšem v momentě, kdy váží o polovinu méně než ostatní zrnka, je jasné, že se jeho jadérko nevyvinulo správně. Takové jadérko lze nejlépe odhalit ponořením do vody, v takovém případě problematická (lehká, dutá) zrna sama vyplavou na hladinu a přiznají svoji „barvu“. :-) Bio nebio? V neposlední řadě stojí kvalita pepře také na chemické čistotě. Můžeme hrdě prohlásit, že chemie a naši farmáři nejsou kamarádi a raději se drží tradičních a o to více udržitelných postupů, ve kterých není pro chemická hnojiva a postřiky proti hmyzu žádný prostor. Hnojí zásadně kravím trusem a vše prochází pravidelnou kontrolou certifikovaných zemědělských organizací. Náš pepř je tedy nejen 100% organický, ale také bezlepkový a čistý – neobsahuje příměsi, pesticidy ani zbytky obilovin, což je běžná praxe „levných pepřů“. 100% selekce – slovíčko, za kterým může být cokoliv U nás to ale znamená to, že když otevřete sáček či zkumavku, uvnitř najdete 100% pouze pepř a žádné překvapení v podobě kamínků, větviček, prachu či jiných nečistot, které běžně v řetězcových pepřích nacházíme. Dosáhnout 100% kvality ale není jen tak – Kampotský pepř musí ručně přebírat pinzetou farmáři v Kambodži a posílají nám jej do ČR cca v 98% čistotě. My ho u nás pošleme na sortex, který dohledá i poslední stébélko trávy a dočistí pepř na 100%. ☺ 

Ve své kuchyni máte zajisté celou řadu surovin, u kterých s určitostí nevíte, jaký je jejich původ. Je jasné, že v dnešní době nelze nakupovat veškeré suroviny z lokálních zdrojů, od známých farmářů a pěstitelů, nicméně pokud vaříte ze surovin, které vám do rukou vložili ti, jenž je sami vypěstovali či odchovali, věřte, že se vám z takové suroviny bude daleko lépe vařit a jídlo vám bude o to víc chutnat. Ve jménu přímého obchodu můžete také přímo ovlivnit spoustu věcí V momentě, kdy si zajdete na farmářské trhy, kde si koupíte například brambory, ve většině případů uskutečníte tzv. direct trade. Pod tímto označením se rozumí nákup suroviny přímo od zdroje, který danou surovinu vypěstoval či odchoval. A přesně tímto způsobem vykupujeme pepř u nás v .pepper..field od farmářů v Kambodži.  Důvodů, proč jsme se rozhodli vydat touto cestou, je hned několik. Tím nejdůležitějším je, že díky tomu máme dokonalý přehled o kvalitě a jsme schopni zaručit, že námi nabízená pepřová zrna jsou skutečně tím nejlepším, co Kampotské plantáže nabízejí. Za přímý prodej férová odměna Druhým neméně důležitým aspektem jsou pro nás finance. Nikoliv však peníze, které jdou nám, ale naopak peníze, které jsou vypláceny farmářům, od kterých pepř vykupujeme. Jen díky přímému kontaktu s nimi máme jistotu, že za svou snahu dostanou adekvátní finanční odměnu, ze které si neukrajují svá procenta překupníci. V neposlední řadě je pro nás velmi důležité vědět, od koho pepř získáváme. Známe příběhy a jména lidí, kteří se každý den vydávají na své plantáže, kde se starají o pepřová zrna. Známe jejich ženy a děti a také jejich sny. Ty se jim snažíme plnit, dělat jejich život lepší a přinášet na jejich tváře stejný úsměv, jaký máme, když ochutnáme jejich pepř.  Jak vám direct trade chutná? ☺ Nám velice!

Ráno vstanou a vydají se na svou pepřovou plantáž zalitou sluncem. Sluneční paprsky, prosvěcující skrze listoví pepřových lián, šimrají kambodžské farmáře po tváři až do večera, kdy je čas jít zase domů. Tento scénář se opakuje den co den, dokud není čas na sklizeň a sušení pepřových zrn, po kterém následuje prodej úrody. Pro některé farmáře se jedná o radostnou finální tečku za jejich prací, pro některé o velmi náročný úkol, který rozhoduje o budoucnosti celé jejich rodiny. Proč je pro některé farmáře těžké prodat svůj pepř, ačkoli je na něj na trhu poptávka? Mohlo by se zdát, že pepř v takové kvalitě, jakou má ten Kampotský, nemají farmáři žádný problém prodat. Bohužel opak je v některých případech pravdou, což je způsobeno hned několika faktory. První z nich se odvíjí od problematického hledání odběratelů. Mnoho farem totiž leží na odlehlých místech, kam se obchodníkům nechce putovat – a tak musí farmáři putovat za obchodníky. Pokud nějakého skutečně najdou, nastává druhý problém, kterým je jazyková bariéra.  Kampotský pepř je především vývozním artiklem, což znamená, že jej vykupují zahraniční obchodníci, kteří většinou neovládají khmérštinu. Proto je komunikace mezi malým farmářem a zahraničním obchodníkem často velmi problematická. Víme, kterým farmářům je potřeba nejvíce pomoci Vyhráno však není ani v momentě, kdy se oba obchodní partneři domluví. Produkce některých farem je totiž tak malá, že o ni velcí obchodníci zkrátka nemají zájem. Odběr z takové farmy se jim totiž nevyplatí tak, jak by si představovali. Farmáři tak mnohdy nezbývá nic jiného než prodat svou úrodu pod cenou, aby za svou práci dostal alespoň nějaké finanční ohodnocení. A to je velká škoda, protože pepř od takových farmářů je mnohdy daleko kvalitnější než pepř z velkých farem vlastněných nejčastěji cizinci, kteří je vnímají pouze jako zdroj financí, čemuž je podřízena i celková produkce. My jsme se rozhodli najít si vlastní způsob, jak se takovému pepři vyhnout, najít si svůj vlastní a ještě k tomu pomoci místním. Snažíme se podat ruku právě těm rodinám farmářům, které jsou menší, neumí anglicky, je pro ně obtížné jezdit do města a dostat tak svůj pepř na trh. Jsou to ale právě ty rodiny, které znají okolí Kampotu tak dokonale jako nikdo jiný. I jeho výjimečnou půdu, po které chodí po generace. A právě díky nim vám můžeme nabídnout pepř, který nemá na světě obdoby. 

Udržitelnost je velkým tématem a vlastně naprostým jádrem toho, co děláme, ať už se vám dostane do rukou jakýkoliv námi nabízený produkt, můžete si být jisti, že se v něm nachází Kampotský pepř pěstovaný udržitelnou cestou. Ten je navíc vždy udržitelně zpracováván i dále. Co si pod tím v našem případě představit? Šetrnost k životnímu prostředí Každá pepřová kulička od .pepper..field se koupala v paprscích kambodžského slunce, nasávala vláhu pralesů Kampotu a v momentě, kdy byla připravena ke sběru, ji do rukou vzal farmář, který ji vypěstoval totožným způsobem, jako generace farmářů před ním. Tedy bez jakýchkoliv chemických hnojiv či postřiků proti škůdcům – pěstovaný zcela udržitelným způsobem, v nedevastovaném životním prostředí, půda není znehodnocená a voda kontaminovaná, nekácí se pralesy a do vzduchu neunikají žádné skleníkové plyny. Recyklovatelné obaly a přírodní materiály Na tento přirozený způsob pěstování pepře navazujeme i my v Praze. Veškerá zrna se snažíme balit do obalů, které jsou pro přírodu snadno rozložitelné či recyklovatelné, tak jejich koloběh můžeme uzavřít do smyčky. Ideální je, když naše krásné obaly používáte znovu a znovu na jakékoliv domácí využití. Proto pracujeme převážně se sklem a dřevem.  Některé naše produkty bohužel stále balíme do plastových sáčků, což je především z toho důvodu, že na trhu prozatím není příliš mnoho alternativ, které by splňovaly přísná hygienická kritéria i naše nároky na uchovávání pepře v maximální čerstvosti. Snažíme se ovšem z dostupných variant vybrat takovou, která zatěžuje životní prostředí co nejméně a je plně recyklovatelná a znovupoužitelná. Zároveň tím, že kupujete kvalitní pepř, stačí vám vždy špetka a jídlo je dochucené k dokonalosti – čím menší množství, tím menší spotřeba obalového materiálu! 100% férová spolupráce a výkup za férovou cenu Poslední udržitelnou cestou, kterou tak milujeme, je především celá podstata našeho projektu, která je založena na fair trade, direct trade a pomoci. Naše rodiny farmářů se snažíme stále učit, edukovat a pomoci jim se všemi procesy tak, aby mohli už natrvalo vždy prodat svůj Kampotský pepř za fér cenu, i kdybychom jim zrovna nepomáhali my. To je naše cesta k udržitelnosti, kterou se snažíme předávat i našim zákazníkům.

Historie týkající se pěstování a obchodu s pepřem je bohatá, plná dobrodružství, plaveb do neznámých končin a výstavby honosných paláců za peníze utržené z obchodu s pepřovými zrny. Pozadu nezůstávají ani dějiny spojené s pěstováním pepře v oblasti Kampot. Tradice pěstování pepře v Kambodži sahá do našeho středověku Pepř je v Kambodži pěstován od dob Khmérské říše, což představuje tradici sahající hluboko do dob, kdy na našem území vládli staří Přemyslovci. Vůbec první zevrubný popis pěstování pepře v oblasti Kampot však pochází až ze 13. století. V tomto období přijel na území dnešního Kampotu čínský vyslanec jménem Zhou Daguan, který věnoval část svých spisů právě způsobu pěstování pepře starými Khméry a jejich zvyklostem. Díky tomu je jeho dílo dodnes jedním z hlavních zdrojů informací o kultuře Khmérské říše.  Byť se obchod mezi starým kontinentem a dálnou Asií naplno rozběhl již v 16. století, výjimečnost kampotského černého zlata Evropané objevili až mnohem později. Stalo se tak v 19. století, kdy byl v Kampotu vybudován přístav, do kterého přijížděly obchodní lodě z celého světa. V této éře se produkce Kampotského pepře zintenzivnila, aby nedlouho poté lehly plantáže popelem. Spory o území zničily pepřová pole K tomu došlo během válek mezi sultanátem Aceh a Holanďany, kteří do oblasti původně přicházeli pouze za obchodem. Holanďané však nakonec do oblasti přivezli zkázu a roztříštění sultanátu. Jeho představitel za odměnu nechal spálit plantáže, aby nepadly do rukou holandských nepřátel. Pro tradici pěstování pepře v Kampotu je ovšem typické, že je schopna povstat z popela. To se podařilo i po Acehských válkách, aby se do poloviny 20. století stal pepř z této oblasti dominantním kořením na evropských trzích. V roce 1928 pocházela většina pepře používaného ve Francii právě z této oblasti a v šedesátých letech se produkce dostala již na závratných 8 tisíc tun ročně. Krutý politický režim se snažil podlomit nejenom vůli, ale zničit i tradice Jak tomu ale bývá, po prudkém růstu často následuje strmý pád. Ten pro tentokrát přinesli Rudí Khmérové, kteří celou zemi decimovali nevídaným způsobem. Ona osmitisícová produkce se náhle smrskla na pouhé 4 tuny ročně a místní farmáři se ve snaze předejít hladomoru soustředili především na pěstování rýže. Nyní se tradice pěstování pepře v této oblasti opět probouzí k životu a my v .pepper..field jsme vděční, že můžeme být součástí jejího znovuzrození. Od roku 2018, kdy jsme začali v Kambodži férově podnikat a spolupracovat, se mnohé posunulo k lepšímu. Jsme rádi, že můžeme být u toho a sledovat, jak se tato nádherná země opět otvírá světu.

Pokud nás sledujete pravidelně, všimli jste si nového článku od Khmer Times, který jsme uveřejnili u nás na Facebooku a který se týká toho, jak důležité je ono chráněné zeměpisné označení Kampotského pepře a jaký je jeho důsledek v celém kontextu! Rozhodli jsme se vám tento důležitý článek přeložit a dovysvětlit, abychom vám ještě více přiblížili jedinečnost Kampotského pepře. Co je to Ženevský akt Lisabonské dohody a jak funguje s ochranou známkou původu Světová organizace duševního vlastnictví, jinak známá pod zkratkou WIPO, je organizace, která od roku 1967 dbá na to, aby byla co nejvíce chráněna jedinečnost duševních i fyzických produktů lidské kultury. Mezi tyto produkty patří i Kampotský pepř, který je nedílnou součástí kambodžské zemědělská kultury, jenž jej po generace pěstuje a šlechtí do podoby nejlepšího pepře na světě. V minulém roce vstoupil v platnost tzv. Ženevský akt Lisabonské dohody, což je smlouva, která je spravována právě organizací WIPO. Zjednodušeně řečeno se jedná o smlouvu, díky které mohou jednotlivé mezinárodní organizace u svých produktů jasně zdůrazňovat jejich původ a také zeměpisné označení. Tyto ochranné nástroje pomáhají lokálním producentům odlišovat jejich výrobky od ostatních, které nedosahují takových kvalit, zviditelňují je a tím jim napomáhají k vyšším výdělkům. Kampotskému pepři se dostalo žádoucí ochrany Jednou z prvních zemí, která se do celého systému Ženevského aktu Lisabonské dohody zapojila, je Kambodža, která tak získala možnost udělit některým ze svých produktů specifické zeměpisné označení. A není překvapením, že se této cti dostalo právě Kampotskému pepři, který se tak může svou jedinečností prezentovat jako první kambodžský produkt na území Evropy. Díky tomu získává zcela jasně dominantní postavení mezi ostatními pepři, které jasně upozorňuje na příběh nejen pepřových zrn, které rostou na jednom z nejkrásnějších míst světa, ale také poukazuje na příběhy lidí, kteří se věnují tradici jeho pěstování po dlouhá staletí. To otevírá Kampotskému pepři zcela nové možnosti, jak o sobě dát ve světě vědět a ukázat lidem, jak jedinečná a intenzivní může chuť pepře ve skutečnosti být. Pokud tedy budete nakupovat Kampotský pepř, známky s písmeny PGI (Protected Geographical Indication) či GI (Geographical Indication) vám napoví, že se skutečně jedná o pravý Kampotský pepř se vším všudy.  Jak jej bezdpodmínečně poznat od ostatních se můžete dočíst například v tomto článku.