Blog

Pokud se někdy vydáte do kambodžské oblasti Kampot, zcela jistě zde narazíte na podivné plantáže zahalené palmovým listím, které mohou připomínat tuzemské chmelnice. Jak již asi tušíte, jedná se o plantáže pepřovníku černého, který díky příznivým klimatickým podmínkám a tradičnímu přístupu k jeho pěstování, plodí právě zde ta nejlepší pepřová zrna na světě. Ty jsou hlavní obživou přibližně pár stovek místních farmářů, kteří každý den přicházejí na plantáže za svitu slunečních paprsků, aby se postarali o své černé zlato, jak je místní pepř nazýván. Farmáři si musí poradit hned s několika přírodními živly Právě ostré sluneční paprsky jsou důvodem, proč se jednotlivé pepřové liány zakrývají palmovými listy, které je chrání před sežehnutím. O to se také starají také štíty Bokorských hor, které poskytují tolik potřebný stín.  Důvodem, proč mají farmáři se svou plantáží každý den plné ruce práce, však není slunce, ale především škůdci. Způsobů, jak s nimi bojovat, je hned několik. Ti méně zodpovědní používají chemické pesticidy, s jejich pepřem se u nás ovšem nesetkáte. Náš pepř je pouze z těch farem, které se se škůdci vypořádávají pomocí tradičních přírodních postupů. Ty jsou navíc doplněny o hnůj a guáno získávané z jeskyní obydlených netopýry, které rostliny vyživují tím správným způsobem. Není dne, kdy by farmáři nezkontrolovali všechna zrnka z pepřových plantáží Období sklizně přichází v termínu od února do května. V tomto čase začíná nejtvrdší práce, při které farmáři ručně sbírají jednotlivé trsy zrn Kampotského pepře, které dále zpracovávají. Postup zpracování je neméně náročný, zrna se musí oddělit od stonku, krátce povařit a následně rozprostřít na rohožích a sušit na slunci, během čehož získávají charakteristické zbarvení. Mimo období sklizně si farmáři užijí taky spoustu práce a a to především se sazením či každodenním kontrolováním zrn – červený Kampotský pepř se kupříkladu sbírá pouze po plně zralých bobulkách, takže celodenní dřina vám přinese třeba jen hrníček pepře. Po sklizni je každé zrno pečlivě přebíráno pinzetou (kvůli velikosti), baleno a odesíláno. Přečtěte si, jak i samotné balení může být náročné! Pěstování pepře je proto velmi namáhavou prací, ze které je krk osmahlý a ruce plné mozolů. Historicky za svou tvrdou práci farmáři navíc nebyli adekvátně odměňováni. A přesně to se u nás v .pepper..field snažíme změnit. 

Historie týkající se pěstování a obchodu s pepřem je bohatá, plná dobrodružství, plaveb do neznámých končin a výstavby honosných paláců za peníze utržené z obchodu s pepřovými zrny. Pozadu nezůstávají ani dějiny spojené s pěstováním pepře v oblasti Kampot. Tradice pěstování pepře v Kambodži sahá do našeho středověku Pepř je v Kambodži pěstován od dob Khmérské říše, což představuje tradici sahající hluboko do dob, kdy na našem území vládli staří Přemyslovci. Vůbec první zevrubný popis pěstování pepře v oblasti Kampot však pochází až ze 13. století. V tomto období přijel na území dnešního Kampotu čínský vyslanec jménem Zhou Daguan, který věnoval část svých spisů právě způsobu pěstování pepře starými Khméry a jejich zvyklostem. Díky tomu je jeho dílo dodnes jedním z hlavních zdrojů informací o kultuře Khmérské říše.  Byť se obchod mezi starým kontinentem a dálnou Asií naplno rozběhl již v 16. století, výjimečnost kampotského černého zlata Evropané objevili až mnohem později. Stalo se tak v 19. století, kdy byl v Kampotu vybudován přístav, do kterého přijížděly obchodní lodě z celého světa. V této éře se produkce Kampotského pepře zintenzivnila, aby nedlouho poté lehly plantáže popelem. Spory o území zničily pepřová pole K tomu došlo během válek mezi sultanátem Aceh a Holanďany, kteří do oblasti původně přicházeli pouze za obchodem. Holanďané však nakonec do oblasti přivezli zkázu a roztříštění sultanátu. Jeho představitel za odměnu nechal spálit plantáže, aby nepadly do rukou holandských nepřátel. Pro tradici pěstování pepře v Kampotu je ovšem typické, že je schopna povstat z popela. To se podařilo i po Acehských válkách, aby se do poloviny 20. století stal pepř z této oblasti dominantním kořením na evropských trzích. V roce 1928 pocházela většina pepře používaného ve Francii právě z této oblasti a v šedesátých letech se produkce dostala již na závratných 8 tisíc tun ročně. Krutý politický režim se snažil podlomit nejenom vůli, ale zničit i tradice Jak tomu ale bývá, po prudkém růstu často následuje strmý pád. Ten pro tentokrát přinesli Rudí Khmérové, kteří celou zemi decimovali nevídaným způsobem. Ona osmitisícová produkce se náhle smrskla na pouhé 4 tuny ročně a místní farmáři se ve snaze předejít hladomoru soustředili především na pěstování rýže. Nyní se tradice pěstování pepře v této oblasti opět probouzí k životu a my v .pepper..field jsme vděční, že můžeme být součástí jejího znovuzrození. Od roku 2018, kdy jsme začali v Kambodži férově podnikat a spolupracovat, se mnohé posunulo k lepšímu. Jsme rádi, že můžeme být u toho a sledovat, jak se tato nádherná země opět otvírá světu.

Pokud jste našimi zákazníky, popřípadě uvažujete o tom, že si malý kus Kambodže do své kuchyně pořídíte i vy, vězte, že tímto nákupem neuděláte radost jen nám, ale především podpoříte rodiny farmářů žijící v kambodžské oblasti Kampot, kde je námi nabízený pepř pěstován. Pomáhat je nutné – ale efektivně Tito lidé každý den vstávají do podstatně odlišné reality, než na jakou jsme zvyklí u nás v moderním evropském prostředí. Byť zde řada věcí nefunguje tak, jak by měla, drtivá většina z nás má alespoň jistotu záchranné sociální a zdravotní sítě, které nám tzv. kryjí záda a dokážou pomoci, když je nejhůř. Bohužel v Kambodži nic takového neznají. Celá země se ještě stále vzpamatovává z nelehké minulosti a pro každou z místních rodin platí nutnost postarat se sama o sebe, jelikož to za ni nikdo jiný neudělá. Nedostupná lékařská pomoc, velmi strohý vzdělávací systém a chabý trh práce jsou důvodem, proč je zde život výrazně odlišný od toho našeho. Z hodnot Kambodžanů bychom se mohli leccos přiučit Přesto je život mezi pralesy a pepřovými plantážemi ryzejší a dost možná i šťastnější. Pokud byste chtěli v Kambodži najít osobu, která není pozitivní a neustále se nesměje od ucha k uchu, hledali byste skutečně dlouho. Tito lidé se totiž ze svého mála naučili udělat velké bohatství a každou maličkost brát jako příležitost k radosti. A přesně to je důvod, proč chceme mezi námi Evropany a pozitivními Kambodžany uzavřít směnný obchod. My Evropané pošleme do Kambodže kus našeho západního bohatství, za které si tamní farmáři dovolí zdravotní péči a pošlou své děti do škol. Oni na oplátku provoní naše kuchyně jedinečným Kampotským pepřem a naučí nás, že to největší bohatství se neukrývá na bankovních účtech, ale v našich srdcích a ve způsobu, jakým nahlížíme na svět okolo nás.

Pokud nás sledujete pravidelně, všimli jste si nového článku od Khmer Times, který jsme uveřejnili u nás na Facebooku a který se týká toho, jak důležité je ono chráněné zeměpisné označení Kampotského pepře a jaký je jeho důsledek v celém kontextu! Rozhodli jsme se vám tento důležitý článek přeložit a dovysvětlit, abychom vám ještě více přiblížili jedinečnost Kampotského pepře. Co je to Ženevský akt Lisabonské dohody a jak funguje s ochranou známkou původu Světová organizace duševního vlastnictví, jinak známá pod zkratkou WIPO, je organizace, která od roku 1967 dbá na to, aby byla co nejvíce chráněna jedinečnost duševních i fyzických produktů lidské kultury. Mezi tyto produkty patří i Kampotský pepř, který je nedílnou součástí kambodžské zemědělská kultury, jenž jej po generace pěstuje a šlechtí do podoby nejlepšího pepře na světě. V minulém roce vstoupil v platnost tzv. Ženevský akt Lisabonské dohody, což je smlouva, která je spravována právě organizací WIPO. Zjednodušeně řečeno se jedná o smlouvu, díky které mohou jednotlivé mezinárodní organizace u svých produktů jasně zdůrazňovat jejich původ a také zeměpisné označení. Tyto ochranné nástroje pomáhají lokálním producentům odlišovat jejich výrobky od ostatních, které nedosahují takových kvalit, zviditelňují je a tím jim napomáhají k vyšším výdělkům. Kampotskému pepři se dostalo žádoucí ochrany Jednou z prvních zemí, která se do celého systému Ženevského aktu Lisabonské dohody zapojila, je Kambodža, která tak získala možnost udělit některým ze svých produktů specifické zeměpisné označení. A není překvapením, že se této cti dostalo právě Kampotskému pepři, který se tak může svou jedinečností prezentovat jako první kambodžský produkt na území Evropy. Díky tomu získává zcela jasně dominantní postavení mezi ostatními pepři, které jasně upozorňuje na příběh nejen pepřových zrn, které rostou na jednom z nejkrásnějších míst světa, ale také poukazuje na příběhy lidí, kteří se věnují tradici jeho pěstování po dlouhá staletí. To otevírá Kampotskému pepři zcela nové možnosti, jak o sobě dát ve světě vědět a ukázat lidem, jak jedinečná a intenzivní může chuť pepře ve skutečnosti být. Pokud tedy budete nakupovat Kampotský pepř, známky s písmeny PGI (Protected Geographical Indication) či GI (Geographical Indication) vám napoví, že se skutečně jedná o pravý Kampotský pepř se vším všudy.  Jak jej bezdpodmínečně poznat od ostatních se můžete dočíst například v tomto článku.

Pepř vnímá většina z nás jako koření, které dokonale dochutí každý pokrm, ovšem s pepřem se dá čarovat i jinými způsoby. Ukázalo se totiž, že se jedná o skvělý odpuzovač mravenců, popřípadě dokáže udržet barvy vašeho prádla dlouhodobě v dokonalé kondici. Níže najdete 4 netradiční způsoby, jak pepř použít. 1. Ochrana proti škůdcům Asi každý zahrádkář ví, jak nepříjemný je pohled na úrodu zdevastovanou škůdci, jako jsou mšice, ale i jinými živočichy. Někteří tento problém řeší chemickými postřiky, které se však v částečném množství dostávají také do samotné plodiny. Přitom stačí připravit silný výluh ze skořice a pepře a vzniklým roztokem rostliny ošetřit. To odradí mnohé škůdce a vaše úroda bude dokonale chráněna. 2. Speciální odpuzovač mravenců Pepř dokáže být také účinným ochráncem domu a spižírny před věčně hladovými mravenci. Okolo místa, které má být mravencům zapovězeno, stačí rozmístit zrna bílého či černého pepře. Ty vytvoří neproniknutelnou bariéru, která pilné mravence přesvědčí o tom, aby zkusili štěstí o dům dál. 3. Přípravek proti blednutí prádla Nejsou to však jen rostliny či potraviny, které je pepř schopen skvěle ochránit. Pokud máte rádi pestrobarevnou módu a štve vás, že sytost barev bere s každým praním za své, vyzkoušejte další pepřový trik. Před praním přidejte k prádlu čajovou lžíci pepřových kuliček, které mají schopnost udržet barvu na svém místě. 4. „Chuťovka “ pro nezvané hosty v ptačím krmítku Během zimy mnoho z nás krmí ptactvo zrním. Čas od času může krmítko navštívit také veverka, která však nenechá opeřencům ani zrníčko. Jak už asi tušíte, pokud do směsi přidáte i trochu pepře, veverka si rychle rozmyslí, kde bude pořádat své hostiny. Ptáci si totiž zrnka přeberou a vyzobou si ta, která jim chutnají. Veverka si ovšem vše ráda velmi rychle vše nacpe do lícních torniček, nevěda, jaké exotické překvapení se v nich skrývá. A jelikož nejsou veverky příliš velké milovnice pepře, rychle se naučí, že obsah vašeho krmítka pro ně není ničím lákavým.

Věděli jste, že se opravdu kvalitní pepř dá používat k lékařským i kosmetickým účelům nejen zevnitř, ale také povrchově? Jeden z našich zákazníků, vážený pan doktor, si dokonce kupuje náš červený Kampotský pepř po kilech a vyrábí z něj mazadlo na revma. Údajně náš pepř obsahuje totiž tolik piperinu jako žádný jiný. A právě piperin je blahodárnou látkou, která pomáhá na různé neduhy. 1. Pepř má například schopnost efektivně uvolňovat dutiny. Stačí jen přidat do vroucí vody trochu eukalyptu a pepř v tekuté podobě, který je nabízen v některých specializovaných obchodech se zdravou výživou. Uvidíte, že ucpaný nos okamžitě povolí. 2. S dutinami, ale i bolestí v krku se dá bojovat díky kloktání pepře. Ten povařte s trochou soli ve vodě, přijdete stroužek česneku a elixír nesmrtelnosti je na světě. Následně je nutné se už jen zapřít a začít jej kloktat, což přinese úlevu, protože roztok funguje jako antiseptikum. 3. Kloktáním pepře smíseného s vodou lze také zmírnit bolest zubů. Toho docílíte přidáním pepře do horké vody, která se nechá zchladnout a následně je nutné vykloktat. Nezapomeňte ovšem poté navštívit svého zubaře, aby se vám na problematický zub podíval. 4. Pepř je také vhodné smíchat s olejem, ve kterém se maceruje. Toto mazadlo poslouží například při bolestech hlavy. Pepř by měl od bolesti alespoň trochu ulevit a navodit příjemný pocit. 5. Podobné mazadlo funguje velmi dobře také na bolavé svalstvo. Pepř stačí smíchat s rozmarýnovým či levandulovým olejem a postižené místo jím masírovat. Silice svaly příjemně uvolní a prokrví, díky čemuž se budou rychleji regenerovat. 6. Pepř může posloužit také jako příjemný peeling, díky kterému se dá zbavit akné či celulitidy. Pepřová zrna nahrubo nadrťte a smíchejte s vodou. Následně naneste na tvář a další problematická místa a ta vyčistěte. Pokud pepř smícháte s ghí, můžete jej aplikovat na ekzémy, vyrážky a další pleťové neduhy. Nezapomínejte na to, že pepř může pomoci, ale není zaručeným lékem. V případě vážnějších komplikací je proto vždy lepší promluvit si o svých neduzích s lékařem a jakoukoliv pepřovou kúru následně aplikovat jako doplněk jím doporučeného postupu léčby.

Doba covidová zavřela většinu z nás na nějaký čas doma. Zjistili jsme, že naše okolí se dělí na dva druhy „domácích pracovníků“. Ti první vstanou, obléknou se, případně se i nalíčí, jako kdyby šli do práce. Takto upravení pak usednou ke svým notebookům. A pak je druhý typ, kteří rychle vymění pyžamo za domácí tepláky a zcela rozcuchaní s ještě nedopitou kávou usedají ke svým strojům pět minut před začátkem porady. Do které skupiny patříte vy? Člověk má doma mnohem více času na experimenty – a to i při vaření Ať tak či onak – jedno se téhle zvláštní době musí nechat. Člověk najednou dojíždí jen z postele k pracovnímu stolu, díky čemuž má podstatně více času. My se rozhodli tento čas využít produktivně a směle se pustili do gastro pokusů na vyšší úrovni. Než jsme prozřeli z pepřového šálení, používali jsme pepř, který jsme zrovna měli doma. Jakmile jsme však náš „domácí“ pepř nahradili bílým Kampotským pepřem, povýšilo jakékoliv naše jídlo z „výborné“ na „vstupenku do gastronomického nebe“. A pak už nám nebylo pomoci – brali jsme pepř po pepři a zkoušeli, co udělá Kampotský pepř s rybou, naší oblíbenou pomazánkou a jak se na něj bude tvářit hovězí. Asi vás nepřekvapí, že výsledek byl vždy famózní. Využijte nastalé situaci a experimentujte! Ať už sami, s partnerem, rodinou či přáteli, dochuťte své oblíbené recepty Kampotským pepřem a pozvedněte je na novou úroveň. Odměnou vám bude nejen spokojené bříško a nezapomenutelný chuťový zážitek, ale i to, že s každým otočením mlýnku děláte svět o špetku lepším. Kampotský pepř totiž vykupujeme výhradně od farmářů, kteří jsou pro nás už něco jako rodina. Sdílí s námi v této nelehké době své starosti, protože kvůli koronaviru zůstali odříznuti od světa a od turistů. Proto když zakoupíte náš Kampotský pepř, uděláte radost nejen sobě nebo svým blízkým, ale také našim farmářům, kterým tak dáte najevo, že jejich úsilí nepřichází vniveč.

„Dal bych si kávu, s mlékem a černým pepřem, děkuji.“ Asi každý číšník v kavárně by po této objednávce jen nevěřícně zíral na zákazníka a kladl si otázku, zda si z něj dotyčný netropí žerty. Věřte tomu nebo ne, černá káva si však s pepřem překvapivě rozumí podobně jako spousta dalších surovin. Pokud tedy patříte mezi ty, kteří mají rádi věci trochu jinak, dnešní článek se vám bude určitě líbit. Kdo by si kdy pomyslel, že si bude pepř perfektně rozumět se zmrzlinou Ne že by se černá zrna drtila s mlékem a následně mrazila, ale pokud si čerstvý a kvalitní pepř – například ten červený z Kampotu – nadrtíte a lehce jím zasypete zejména zmrzliny s přidanou ovocnou složkou, nejspíše budete příjemně překvapeni. Například červený pepř totiž dokáže onu ovocnou chuť ve zmrzlině příjemně podpořit a zvýraznit. Nebojte se pepřových snídaní – i na sladko Vyložené přátelský vztah má hlavně s červeným ovocem, především s lesními plody, jahodami a dalšími bobulovinami, které dozrávají v letních měsících. Pepř dodává slunečním paprskům, které se v nich ukrývají, lehce ohnivý nádech, který nás osobně neskutečně baví. Pokud nepatříte mezi ty, kteří odbývají snídani a rádi snídáte zdravě, pravděpodobně jste již měli tu čest s ovesnými vločkami. Ty se ovšem mohou časem omrzet. V ten moment přichází na řadu špetka pepře, která dodá vločkám zajímavou chuť a navíc podpoří vaši snahu dodržovat zdravý jídelníček a shodit pár kilogramů. Za zdravou pochoutku se v přiměřeném množství dá považovat také naše přírodní ořechové máslo s červeným pepřem. Koho by však napadlo, že ořechovou chuť skvěle vylepší trocha pepře, díky které se z másla stane ještě lepší záležitost, kterou si můžete přidat do ovesné kaše či smoothie. Černý pepř patří do kávy i do jogurtu Zdravou záležitostí je určitě i jogurt na slaný způsob. Například řecký jogurt s trochou česneku a chuťově jedinečným Kampotským pepřem dokáže být nevšední alternativou k sladkým jogurtům. Zároveň se skvěle hodí i jako omáčka k zelenině. A v neposlední řadě se vraťme k onomu netradičnímu přání zákazníka v kavárně. Pepř si s kávou skutečně zajímavě rozumí. A pokud si pár nadrcených svraštělých kuliček přidáte do svého milovaného espressa, určitě z kavárny vyletíte osvěžení a plní energie – jak čertík z krabičky.

Černý pepř je komoditou, najdete téměř v každém obchodě v regálu s kořením. Byť je každá kulička a každý nadrcený úlomek zdánlivě stejným produktem, některé černé pepře se od sebe mohou lišit. Rozdíl je v ceně, chuti, ale také dopadu jeho pěstování na naše životní prostředí a farmáře, kteří jej vypěstovali. Pepře bez ochranné známky nemají lehký osud Pokud bychom udělali chemický rozbor obsahu sáčků s pepřem, který prodávají tradiční nadnárodní společnosti, zjistili bychom, že mimo pepř obsahují i další látky, které nemají s přirozeným procesem růstu pepře nic společného. Tyto látky, často jen ve stopovém množství, jsou vzpomínkou na chemii, kterou byly ošetřovány rostliny pepřovníku a na umělá hnojiva, pomocí kterých jsou rostliny drženy při životě v již zcela vyčerpané půdě. Masová produkce pepře, ve které jsou podobné praktiky zcela běžné, neuvěřitelným způsobem devastuje nejen půdu, ale je náročná i na vodní zdroje a zatěžuje životní prostředí celé lokality. Navíc je takový pepř vykupován pod cenou a neustále se přesouvá po trzích, kde je po tunách rozprodáván dalším a dalším prodejcům. Tím roste jeho cena, a zároveň v průběhu času – často i několika měsíců – klesá již tak nevalná chuť. Kampotský pepř zaručí tu nejvyšší možnou kvalitu Obsah jednoho sáčku pepře zakoupeného v supermarketu tak má za sebou cestu plnou pesticidů, emisí a nekalých obchodních praktik. Ovšem existuje i jiný způsob pěstování, etičtější a pozitivnější, který se týká i našeho pepře, tedy pravého Kampotského pepře od .pepper..field. Ten je unikátní nejen oblastí, ve které je pěstován, ale liší se především přístupem farmářů a způsobem, jakým se dostává až do vašich rukou. Žádné pesticidy, žádná umělá hnojiva, jen přirozený proces, během kterého jsou rostliny pepřovníku pěstovány již po tisíce let. Kampotští farmáři jsou věrni pěstitelským postupům svých předků, díky kterým jsou schopni vypěstovat pepřová zrna jedinečné chuti. Tu jsme objevili během našich cest po Kambodži i my a stejně, jako jsme si před lety zakoupili první pepř pro naši osobní spotřebu přímo od farmářů, i dnes tímto způsobem nakupujeme pepř přímo pro vás. Osobní selekce těch nejlepších zrn a přímá podpora farmářů jsou základními kameny celého našeho projektu, který do České republiky přináší pepř vyhledávaný těmi nejlepšími kuchaři světa. Každý vzácný pytlíček, který tak držíte v ruce, je čerstvě balený tentýž měsíc a bez jakéhokoliv prostředníka dovezený od farmáře přímo k nám domů. Protože to je ta cesta, která dává smysl a která nás baví – upřímná a přímá!

Věřte tomu nebo ne, ale onen štiplavý pepř je ve skutečnosti ovoce. To je snad ještě možná méně uvěřitelné než to, že je meloun zelenina! Skutečně se však jedná o dužnatý ovocný plod se semenem uvnitř, který podobně jako vinná réva roste v podlouhlých trsech na rostlině známé jako pipper nigrum, neboli pepřovník černý. Pepřovník nezískal přezdívku „černé zlato“ jen tak Původem je tato rostlina z indického subkontinentu, ale dnes je pěstována v celé řadě tropických oblastí, především v jihovýchodní Asii. Říká se, že peníze nerostou na stromech, ovšem u pepře to v dobách dávno minulých tak trochu platilo. Ve středověku a novověku se jednalo o velmi žádanou komoditu, která se vyvažovala zlatem. Chtělo to však pořádnou dávku trpělivosti. Pepřovník černý je totiž velmi pomalu rostoucí rostlinou, nejlépe ji lze popsat jako liánu, která začne plodit až po čtyřech letech svého růstu. Vrcholné velikosti a plodnosti dosáhne až po sedmi letech, ale poté může černé zlato, jak se dříve pepři přezdívalo, plodit klidně dalších 20 let. Mírný polostín, dostatek vody a kontrolovaná sklizeň – to je život mezi pepřovými liánami Světe div se, rostlina pepřovníku nemá ráda přímé sluneční světlo, a proto se jí daří především v polostínu. Nejčastějším způsobem pěstování jsou plantáže. Kdo si ještě pamatuje chmelové brigády, ten by se mezi pnoucími rostlinami visícími směrem k zemi cítil jako za starých časů. Běžná výška takto pěstovaných lián je 4 až 5 metrů. Ovšem rostlina dokáže dorůst až 15 metrů, pokud k tomu má příhodné podmínky. V momentě, kdy je čas sklizně, je pepř sklízen, a to nejčastěji ručně, trs po trsu. Sběrači jej ukládají do připravených vaků a následně jej dále zpracovávají. Aby pepř získal svou charakteristickou černou barvu, farmáři ho sklízí ještě zelený. Následně se rozprostírá na slunci a působením záření a vzduchu černá, scvrkává se a intenzita jeho chuti sílí. Teprve až když je pepř zkrabacený a má tu správnou černě popelavou barvu, přichází ideální čas na jeho zabalení a odeslání. Třeba přímo na váš stůl.

V našem druhém dílu putování za pepři, které ve své podstatě pepřem vůbec nejsou, se opět podíváme do rozličných koutů naší planety, z nichž pochází rostliny známé pro svou charakteristickou chuť a vůni pojmenované po pepřovém koření. K jejich pojmenování často docházelo na základě zmatených překladů, díky kterým má dnes paprika (pepper) v anglickém jazyce stejné označení jako pepř (pepper), či podobnosti s klasickým pepřem. Chilli pojmenované jako pepř To je případ i tzv. cayennského pepře, pojmenovaném po přístavním městě Cayenne ve francouzské Guyaně. Tento „pepř“ je ve skutečnosti štiplavou, na jemno nadrcenou paprikou, která hraje významnou roli například v mexické kuchyní. Té dodává na oné pekelné pálivosti. V našem prvním setkání s pepřem nepepřem jsme skončili v Africe. Na tomto kontinentu se lze setkat také s kořením nazývaným jako rajská zrna. Jedná se o plody zajímavé rostliny vyskytující se v bažinatých oblastech západoafrického pobřeží. Opět se jedná o plody se štiplavou chutí, díky které jsou zrnka ukrytá ve velkém lusku občas zaměňována za klasický pepř. Peprná chuť, ale pepř to není A v Africe ještě zůstaneme díky etiopskému pepři. Ten bývá označován i jako hořké dřevo a jedná se o strom rostoucí v oblastech subsaharské Afriky. I ten plodí semena s výrazně palčivou chutí. Semena jsou v tomto případě využívána nejen coby dochucovadlo pokrmů, ale jsou také oblíbená pro své léčivé účinky. I v momentě, kdy si do svého jídla přidáte trochu toho horského pepře, se o pepř vůbec nejedná. Jde o plody keře z oblasti v oblasti Austrálie a blízké Tasmánie. Chuť tohoto koření je zpočátku překvapivě nasládlá, ovšem velmi rychle se mění v peprnou. Naše povídání zakončíme nad opojným nápojem kawa či awa, který se získává z kořenů rostliny známé jako pepřovník opojný. Jedná se o nápoj vyznačující se svými relaxačními a povzbuzujícími účinky, podobně jako káva. Až si tedy příště budete kupovat pepř, který není označen jako černý, zelený, bílý či červený, rozhodně se nejedná o pravý pepř. Ten je totiž jen jeden, přičemž ten vůbec nejlepší se pěstuje v kambodžské oblasti Kampot. Pokud chcete poznat jeho originální příběh, můžete tak učinit s námi! Propásli jste první díl našeho pepřového odhalení? Můžete si jej přečíst zde.

Opravdový a původní pepř je jen jeden. Jedná se o plody rostliny známé jako pepřovník černý, ze které je získáván černý, zelený, bílý a červený pepř. Trh však nabízí daleko širší paletu různorodých druhů koření, označovaných jako pepř, ovšem s klasickým pepřem nemají vůbec nic společného. Chutná jako pepř, ale není to pepř Známým příkladem může být sečuánský pepř, známý též jako fagara. Pod tímto názvem byste si měli představit sušené plody čínského druhu jasanu, které mají palčivou aromatickou chuť. Ta dokáže být až otupující, proto se sečuánský pepř dávkuje v malém množství, přičemž nejčastěji se s ním dochucuje drůbež. Blízkým příbuzným mu je sančo pepř, též japonský pepř, jenž je jedním z mála suchých koření vyskytujícím se v japonské kuchyni. Hojně známým pepřem, který ve skutečnosti pepřem není, je pepřovec brazilský, též nazývaný jako růžový pepř (mylně označován jako červený). Jsou tak nazývány sušené růžové bobule stromu čeledi Anacardiaceae rostoucí v dlouhých hroznech. Růžová slupka bobulí je sladká, ovšem svíravá. Bobule se často přimíchávají do nejrůznějších pepřových směsí, čímž vzniká originální barevná mozaika. Chuť nepravého pepře může být nepříjemně svíravá Pippali, nebo-li také pepř dlouhý, jsou sušené plody rostliny z rodu pepřovníků, nikoliv však pepře černého. Jedná se o specifický druh koření vonícího podobně jako klasický pepř, ovšem zcela postrádá charakteristickou štiplavost a je spíše nasládlý a svíravý. U nás není příliš známý, v Indii však patří k hojně užívanému koření. Stejně neznámým nám může být i pepř kubébový. Tak se označují plody lián rostoucích na Jávě, Borneu či Sumatře. Jejich zajímavostí je, že se téměř nepěstuje, a proto je získáván sběrem z divoce rostoucích rostlin. Plody, svou chutí připomínající nové koření, jsou o něco málo větší než klasický pepř. Základní látkou tohoto koření je tzv. kubebin, jenž se vyskytuje i v africkém pepři. Ten je znám také pod názvy jako ashanti či západoafrický ocasatý pepř. V oblastech, kde roste, tedy v západní, střední a východní části kontinentu, je využíván jako náhražka klasického pepře, od nějž se liší bylinnou chutí, která navíc není ani zdaleka tak palčivá. Chcete pokračovat ve čtení? Připravili jsme si pro vás další díl pepřového odhalení!

Kampotský pepř je znám především pro svou skvělou schopnost dotáhnout chuť připravovaných pokrmů k absolutní dokonalosti. Ovšem kvalitní pepř toho umí daleko víc. Díky jeho léčivým účinkům byl vyhledávaným pomocníkem již u starověkých lékařů, kteří pomocí něj posilovali imunitu svých pacientů a léčili celou řadu neduhů. Jaké jsou jeho hlavní zdravotní benefity, které můžete využít? Pepř můžeme označit jako přírodní zahřívač těla Mohou za to především látky, které způsobují jeho palčivou chuť, hlavně piperin. Ten funguje jako přírodní dezinfekce organismu, která je schopná vyhnat z něj nežádoucí viry a bakterie. Zvýšené dávky pepře je proto vhodné nasadit v momentě, kdy na sobě cítíte příznaky nachlazení a trápí vás rýma. Pepř dokáže prokrvovat sliznice, což napomáhá k uvolnění nosu a lepšímu vykašlávání. Piperin je zároveň schopen podpořit funkci potních žláz a tím pomoci tělu v jeho přirozeném boji s nemocí. Kvalitní pepř je skvělým pomocníkem pro správné trávení Silice obsažené v pepřových zrnech mají vliv na chuťové pohárky, což způsobuje vyšší produkci trávících šťáv v žaludku. Ten si tak s přijímaným pokrmem poradí daleko snadněji a vy nebudete mít pocit těžkého břicha. V našem trávicím ústrojí má také mírné dezinfekční účinky a může tak pomoci například při nadýmání. Zvýšené množství vysoce kvalitního pepře je vhodné nasadit i u osob s poruchou příjmu potravy, které díky němu mohou pociťovat větší chuť k jídlu. V neposlední řadě dokáže pepř pomoci i osobám s hypotenzí, tedy nízkým krevním tlakem. Pepř prohřívá studené končetiny a může být alespoň částečným doplňkem léčby těchto zdravotních obtíží. Nesmíme však zapomínat na to, že pepř není všelékem a jakékoliv zdravotní problémy je vždy nutné nejdříve konzultovat s lékařem. Přistupujte proto k pepři spíše jako k formě prevence, ale hlavně ke koření, které vám otevře zcela nové obzory. Nevěříte? V tom případě vyzkoušejte ten Kampotský od .pepper..field.

Češi jsou milovníci pepře – to my v .pepper..field víme už nějaký čas. Pokud tedy váš tatínek tráví spoustu času u grilu nebo má třeba vlastní udírnu, kvalitní maso si nejspíš umí pořídit sám nejlépe. Co mu ale zřejmě v jeho výbavě chybí? Kvalitní pepř! Proč je Kampotský pepř ideálním dárkem pro masožrouty?  Vytahuje chuť kvalitního masa Kampotský pepř bílý je velmi uznávaným díky tomu, že otevírá chuťové pohárky a znásobuje dobré chutě v jídle – o to víc, pokud je tvořeno kvalitními surovinami. Pokud tedy sháníte dárek pro bratra, který miluje grilování, překvapte ho některou z dárkových sad, která v sobě obsahuje mlýnek tak akorát do chlapské ruky, lehce omyvatelný i při náročném používání u grilu a vyberte mu jeho oblíbený pepř. Černý a bílý pepř – králové grilovaček Víte, že je obrovský rozdíl v používání pepřů? Ostatně ptáte se nás na doporučení každý den! Černý doporučujeme pro ryzí klasiky – darujte jej dědečkovi, tatínkovi nebo šéfovi, který nemá rád změny – černý Kampotský pepř je více konzervativní, avšak o to více šokující ve své chuti – protože je opravdovým pepřem! Pokud chcete dárek pro milovníka masa, který se nebojí inovací, experimentů a nových chutí, zvolte bílý Kampotský pepř. Ten si získal v loňském roce velký obdiv u poroty veletrhu For Gastro a získal vítěze potraviny roku. Jeho jemná podkresová chuť totiž nevtíravě vyzdvihne to nejlepší, co v jídle máte – což ocení jen opravdový gurmán, který si hýčká každý kus steaku od první návštěvy jeho řezníka. Navíc – pokud je někdo z vaší rodiny vášnivý rybář, pravý bílý pepř je přesně to koření, které nesmí opomenout! Lyofilizovaný pepř na pepřovou omáčku Jako první na světě jsme vyvinuli vzácný lyofilizovaný Kampotský pepř, který svou chutí autenticky připomíná čerstvý zelený pepř ze stonku tak, jak ho známe z kambodžského pobřeží. Lyofilizací ale nádherně zkřehne a sůl na povrchu mu dodá šmrnc. Nejlepší čeští šéfkuchaři jej používají do redukovaných pepřových omáček, které díky němu vzbudily celou gastroscénu! Ostatní druhy našich čerstvých pepřů ale rozhodně nejsou pozadu. Ke kvalitnímu masu potřebujete jen kvalitní pepř a omáčku, na kterou do konce života nezapomenete – darujte k letošním Vánocům výbavu pro milovníky masa, která je finální zlatou tečkou za jejich kulinářským uměním!

Není všechno zlato, co se třpytí, tak zní oblíbené přísloví, které platí i v případě pepřové kuličky. Na první pohled by se mohlo zdát, že toto scvrklé koření neukrývá příliš mnoho tajemství. Jen málokdo ovšem ví, že v dřívějších dobách bylo otázkou prestiže a že si jej vychutnávali i samotní faraonové. Přestože dnes pepř platí za jedno z nejrozšířenějších a nejužívanějších koření světa, běžně dominující v evropských, asijských i amerických kuchyních, nejen kuchařům zůstávají tato i mnohá další tajemství stále utajena. Pepř, za který by jeden snad i vraždil Pod pojmem černé zlato si dnes pravděpodobně představíme ropu. Před zahájením její masové těžby však tento termín náležel právě pepři, jelikož v něm byla ukryta podobně velká bohatství. Historie vztahu mezi člověkem a pepřovníkem černým se v oblasti Asie píše již tisíce let. Mohlo by se zdát, že na evropské stoly pepř dorazil mnohem později, až díky mořeplaveckým objevům učiněným během 15. století, ovšem stopy pepře nalezené v nosních dírkách faraona Ramesse II. a poznámky o pepři ve spisech římských historiků naznačují, že pepř byl na starém kontinentu znám daleko dříve. Slavní mořeplavci a neohrožení italští obchodníci s kořením pepř jen znovuobjevili a na financích získaných z obchodů s ním vystavěli své mocné impérium s centrem v Benátkách. Nově nalezené obchodní trasy postupem času napomohly ke snižování ceny této komodity. Ostatně do té doby nadrcené pepřové kuličky na pokrmech představovaly luxus, který podtrhoval prestiž hostitele. Od 16. a 17. století však pepř přestával být výjimečným a pomalu se začal objevovat i mimo královské paláce a honosné zámky. Není pepř jako pepř – ale v dávných dobách to moc nerozlišovali Zajímavostí je, že pepř sehrál svou roli i při objevování Ameriky. Nejenže si Kryštof Kolumbus myslel, že díky jedné z nejzásadnějších výprav v historii lidstva objevil novou cestu do Indie, ale při nálezu prapodivné červené plodiny ji pro její pálivé vlastnosti pojmenoval jednoduše po pepři. A jak víme, stejné označení pro pepř a pálivé papriky je v některých jazycích používáno dodnes. Ostatně kajenský pepř má s pepřovníkem pramálo společného, jelikož jde právě o nadrcenou odrůdu papriky. Z oblasti jižní části Indie, kde se tradice pěstování pepřovníku zrodila, se postupně rozšířila i do dalších tropických oblastí světa, například do Kambodže, Vietnamu, Indonésie a dokonce doputovala přes oceán až do dálné Brazílie. Dnes pepř představuje zhruba 20 % z celkového obchodu s kořením, přičemž jeho pěstitelskou velmocí se stal právě Vietnam. Ten je producentem až 1/3 celosvětově vypěstovaného pepře, přičemž většinu této produkce exportuje do jiných zemí. Důvod je jednoduchý, vietnamská kuchyně pepř používá jen minimálně. Který národ konzumuje nejvíce pepře ročně? Značná část vietnamské produkce putuje do Spojených států, které naopak patří mezi celosvětově největší konzumenty pepře. Za rok se do této země vyveze pepř v hodnotě přesahující 650 milionů dolarů, tedy bezmála 15 miliard korun. Za vůbec největší milovníky ostré pepřové chuti jsou ale považování obyvatele Tuniska. Ti totiž mají vůbec největší spotřebu pepře na hlavu, konkrétně přes 100 gramů za rok. Tím největším tajemstvím pepře ovšem zůstává jeho chuť, kterou je nutné prožít doslova na vlastní chuťové pohárky. Například ten z Kampotu se vymyká veškerým zkušenostem, jaké jste doposud s běžným pepřem a jeho chutí prožili. Nevěříte? Ochutnejte.

Lidská kultura dala vzniknout řadě neuvěřitelných produktů, které vynikají svou výjimečností a mnohaletou tradicí. Aby bylo možné  tyto výrobky snadno rozpoznat od výrobků podobných a ne tolik kvalitních, je jim udělována ochranná známka geografické indikace. Tou je chráněna i výjimečnost pepře pěstovaného v oblasti Kampotu, kterému není ve světě rovno. Ochranná známka funguje stejně jako u šampaňského ve Francii Díky tzv. chráněnému zeměpisnému označení, tedy geografické indikaci, má kupující jistotu, že ve svých rukou třímá produkt, který jej překvapí svým výjimečným charakterem, jenž je do značné míry determinován zeměpisnou oblastí, ve které vznikl. Pro lepší představu toho, jak tento způsob ochrany výrobků funguje, použijme jeden z vůbec nejznámějších příkladů, který je zeměpisným označením ochraňován. Jedná se o šampaňské víno, tedy nápoj, který nesmí chybět na žádné významné události. Nemusíte být znalci vína, abyste věděli, že šampaňské pochází z francouzské provincie Champagne-Ardenne. Zdejší úrodné svahy jsou ideální pro pěstování delikátního šumivého vína se specifickou chutí. Ovšem šumivá vína se pěstují i v jiných částech Francie a dokonce i v jiných koutech světa. Proto bylo nutné pro spotřebitele jasně odlišit, kterému vínu náleží být označováno jako to pravé šampaňské a které je naopak jen jeho vzdáleným příbuzným. Olomoucké tvarůžky, francouzské víno i Kampotský pepř mají hodně společného Ostatně v naší cestě za výjimečnými produkty ze specifických lokalit nemusíme chodit vůbec daleko. Hned 23 jich máme také v České republice. Pokud jste někdy ochutnali tradiční valašský frgál, prozkoumávali, co se ukrývá mezi křehkými vrstvami Hořických trubiček, nebo jste si krčili nos nad Olomouckými tvarůžky, pak jste měli s velkou pravděpodobností tu čest setkat se s ryze českým produktem s chráněným zeměpisným označením. Stejně jako šumivý poklad z Francie či uleželá pochoutka z Olomoucka, jsou touto ochrannou známkou jako jediné na světě chráněny také pepřové kuličky pěstované v kambodžské oblasti Kampotu. Lokalita nacházející se na jihu země nabízí pro pěstování pepře výjimečné podmínky v podobě úrodné zeminy, ve spojení s vlhkým klima přicházejícím od moře a stínů vrhaných štíty Bokorských hor. O národní poklad je potřeba pečovat Právě toto místo se podepisuje na specifické chuti plodů místních pepřovníků. To ovšem není jediný rozdíl, který Kampotský pepř odlišuje od ostatních. Velkou roli ve výjimečnosti tohoto koření hraje také způsob jeho pěstování, který se v rodinách místních farmářů předává z generace na generaci již po stovky let. Žádná mechanizace, žádné pesticidy a jen přírodní hnojiva. Vše je zde v maximálním souladu s přírodou a vytříbenou chutí tohoto pepře. A přesně to je důvodem, proč byla tomuto pepři udělena ona zeměpisná ochranná známka. Díky ní se totiž nemůže za tento specifický pepř vydávat žádný jiný produkt. Žádný falzifikát, který nepochází z malebného Kampotu, neobsahuje v sobě pozůstatky chemických hnojiv a postřiků a který je se svou chutí jen mdlou napodobeninou skutečného originálu, vás tak nemůže ochudit o jedinečný zážitek z Kampotského pepře. Ochranná známka tohoto pepře však chrání také farmáře, kteří jej vypěstovali. Je důkazem jejich píle a každodenního odhodlání plnit si skrze pot a mozoly na rukou své sny.

Pepř – nejjednodušší koření v kuchyni, ale zároveň spolu se solí to nejdůležitější. Našli jsme pro vás pár pikantností, které jste možná nevěděli. 1. Ve středověku byl pepř nesmírně vzácný a dokonce fungoval jako platidlo. 2. Věděli jste že, všechny barvy pravého pepře jsou vlastně z jedné kuličky, která se pouze sbírá v různých fázích zralosti? Jediný pravý pepř pochází z rostliny pepřovníku. Z něj se v různou dobu postupně sklízí a suší kuličky pepře černého, červeného a bílého. 3. Pepřovník vypadá jako náš chmel. Je to popínavá rostlina, která dosahuje výšky až 15 metrů, může se dožít 60 let a plodí po třech letech. 4. Pozor na falešné pepře! Růžový pepř, běžně dostupný v kořenících směsích, je sice hezky barevný, ale roste na větvích pepřovce brazilského, takže je to jen chudý příbuzný pravého pepře. Stejně jako kajenský pepř, jehož označení vzniklo chybným překladem, jedná se totiž o rozemleté chilli papričky. 5. Víte, že každá barva pepře může znatelně změnit chuť vašeho jídla a že kvalitní pepř se nesmí používat více než v 1 barvě na jedno jídlo? Každý má své specifické vlastnosti a chuť.  6. Tušíte, co se stane, když nasypete pepř do vody? Když kuličky nasypte do sklenice s vodou, měly by se po pár minutách potopit ke dnu, protože jsou plné, těžké a tím pádem kvalitní. V opačném případě se jedná o kuličky duté a nekvalitní. 7. Věděli jste, že kvalitní pepř je přírodní afrodiziakum? Díky svým prokrvujícím účinkům byl spolu se skořicí a zázvorem přidáván na podporu mužné síly a rozpoutání té správné vášně. 8. Na pepři si dokonce pochutnávali naši předkové už 2 000 let před naším letopočtem. Jeho popularita rychle rostla a do 10. století je pepř v podstatě nejpopulárnějším kořením. Dlouhou dobu byl považován za jedno z nejluxusnějších zboží. Dnes už si pepř může dovolit téměř každý, ale existuje spousta vzácných druhů, včetně Kampotského pepře, které jsou vyhledávanou raritou za vyšší cenu. 9. Největšími světovými producenty pepře jsou Vietnam, Indonésie a Indie. Zde ale platí, že kvantita neznamená kvalita. Pepře obsahují pesticidy, jejich cesta je skrze obchodní burzy velmi dlouhá, putují dlouhé měsíce na lodi, takže se do našich supermarketů dostanou často už zvětralé a staré. Což se odrazí hlavně na výsledné chuti. 10. Kvalitní pepř přináší i spoustu zdravotních benefitů. Je skvělým zdrojem vitaminu A, vitaminu C, vitaminu E a vitaminu K. Dále pak vápníku, železa, vlákniny a manganu. Navíc obsahuje složky, které působí protizánětlivě a antioxidačně.

Pojďte se s námi podívat do Kambodži, kde se zrodil náš příběh, který vám dává možnost ochutnat jedinečný Kampotský pepř, ale také pomáhá rodinám místním farmářům, pro které jsou rostlinky pepřovníku po generace hlavním zdrojem obživy. O tom, jak tahle cesta vypadá, si můžete přečíst v novém článku na Forbesu.

Pozvali jsme slavného italského šéfkuchaře Matteo De Carli na grilovačku – zajímalo nás, jak totiž grilují ti nejlepší. Výsledek nás překvapil! Jednoduché kombinace, pár kvalitních surovin a za pár minut bylo hotovo. Co jsme se od něj naučili? Nečekejte a překvapte hosty před grilováním  Ještě než jsme rozpálili gril, Matteo udělal pětiminutové carpaccio z lososa s citronem, bylinkami a červeným Kampotským pepřem – to nás úplně dostalo a první hladovce na chvíli zasytilo. Stačí pár kvalitních surovin  Matteo pak začal na gril pokládat neobvyklou kombinaci – chobotnici, šťavnatý kuřecí steak, velké kusy brambor, zeleninu a česnek – vše dochucené pouze kvalitní solí a Kampotským pepřem. Domácí omáčka  Zahoďte kupované omáčky a připravte si dopředu svoji vlastní – třeba z lyofilizovaného Kampotského pepře – je tak skvělá, že ji dámy zkoušely i s melounem, hodí se na namáčení zkrátka ke všemu! Matteo ji redukoval slivovicí, výsledná chuť byla tak víc než překvapivá. Čerstvost Jen maso nestačí! Udělejte jako základ fresh salát s jahodami, na něj pak položte veggie i masové varianty dle libosti hostů. Protože když grilujete jednoduše a s čerstvými ingrediencemi, tak už potřebujete jediné – finální chuť, která je pomyslnou zlatou tečkou – třeba právě čerstvě namletý pepř na čemkoliv, co dáváte na gril. Kombinace chutí  Sladká, slaná, kyselá, hořká – chutě spojujte, neoddělujte! Proto skvěle funguje zeleninový salát se sladkým ovocem navrch, proto se hosté rozplývají nad zmrzlinou, na kterou nečekaně namelete čerstvý červený pepř – jakákoliv chuť navíc v jídle jej pozvedne na další level – nebojte se experimentů a budete šéfkuchařem všech grilovaček! Buon Appetito!

Pepř zná každý z nás, využíváme ho běžně v kuchyni, ale přemýšleli jste někdy o tom, že není pepř jako pepř? Pepř stejně jako každá další surovina může mít několik druhů či jakostí. Náš Kampotský je považován za nejlepší na světě, využívají ho šéfkuchaři z celého světa a nedají na něj dopustit. Mnohem víc se o něm rozpovídali David a Klára, naši zakladatelé, kteří byli hosti v rozhovoru Patricie Strouhalové v Radiožurnálu.