Blog

Každoročně organizujeme českou pepřovou výpravu a bereme na farmy naše kolegy, zákazníky i přátele. Letošní výprava byla opět  „v šoku “. Na konci dne jsme se zeptali, co je na práci s Kampotským pepřem nejvíce zaskočilo. Terezka „4 roky musíš čekat, než ti ta pepřová rostlinka vyroste! To je neuvěřitelná trpělivost. Navíc jak je organický, tak je šíleně náchylný.“„Většina farem stále tahá vodu ze zavlažovací jámy ručně po kýblech, nachodí kilometry a přitom jsou všichni pořád pozitivní a usměvaví.“ Anička „Já jsem přijela s tím, že to bude jako borůvčí a on má pepř 4 metry!"„Červený pepř je strašně zrádný! Vždyť ho musí sbírat kuličku po kuličce, protože každá kulička zraje v jiný čas.“ Martina „Já jsem tu podruhé. Strašně ráda vidím, že se konečně začaly rozšiřovat farmy a sázet nové rostlinky. Když jsme přijeli poprvé, tak ty farmy umíraly.“ Nikola „Překvapilo mě, jak málo pepře z té tvrdé práce z jedné rostlinky za rok dostanou! Já to spočítal a z tohoto políčka má celá rodina jen cca 200 kg pepře.“ Jana „Šokovalo mě, že z jedné této zelené kuličky pepře jsou ve výsledku všechny druhy Kampotských pepřů, že chuť je jen otázka doby zrání. A že tím pádem bílý je nejnáročnější ze všech, protože se sbírá kuličku po kuličce poslední a ještě se loupe.“

Opět nám po roce přijela do Kambodži česká výprava, která bude objevovat krásy Kambodže a trávit čas na našich farmách s Kampotským pepřem.Abychom jim ukázali to nejlepší z Kambodži, ihned z letiště jsme vyrazili do naší spřátelené školy Kohchann Primary School na přivítání. Čekal nás totiž důležitý úkol –předat peníze, které jsme díky vám a díky SIA Restauraci vybrali na stavbu nové knihovny pro školu!Celkem jsme vybrali 2000 dolarů, tolik potřebnou částku na dostavbu budovy s názvem SMART LIBRARY.Školu podporujeme již od roku 2015, kdy měla pouze pár desítek studentů, vyučovali jsme v dřevěném altánku a děti ještě neměly uniformy.Dnes má škola kolem 400 studentů a velmi se jí daří.Přivítání skupiny bylo velkolepé. Děti zpívaly, tančily, hrály na hudební nástroje a měly pro nás nachystány kambodžské kramy – tradiční šátky, které nosí místní jako nejdůležitější část oděvu. Každému členovi výpravy nakreslily děti obrázek a poté nás čekalo procesí ke knihovně.„Tady stavíme hned vedle nové budovy, budou to celé čtyři třídy,“ pyšní se ředitel Makara.U knihovny následovalo focení a zamačkávání prvních slziček příchozích, následně jsme byli pozváni na tradiční apsara tanec, který je chráněn organizací UNESCO a děti nám jej tančily v několika obměnách.Po této krásné podívané, ke které nás přizvali, aby nás tanci naučili, jsme předali poslední české dárky – hlavně hudební nástroje a česká pexesa.Po oficiálním předání daru jsme se všichni začali chystat k odjezdu – děti mají totiž mezi 11. a 13. hodinou pauzu, kdy jedou domů na kole na oběd. Plní dojmů jsme se naposledy úklonem rozloučili a s hlasitým „sok sabaj! “ tedy „mějte se! “ jsme vyrazili se skupinou zpět na cestu.

V deň nášho odchodu sme boli uvedení v Khmer Times - najpopulárnejších anglicky písaných novinách v Kambodži a našu prácu pokrylo Ministerstvo zahraničných vecí. Na Valentína v Kambodži sme odovzdali české stroje (na vákuovanie a lyofilizáciu) zo Zlína zástupcom Kampotskej asociácie korenia a Veľvyslanectva Českej republiky v Phnom Penh farmárom v rámci nášho rozvojového projektu s Českou rozvojovou agentúrou.